Královéhradecký kraj

Úvodní stránkaKrajský úřadKrizové řízeníOddělení krizového řízení

Činnost oddělení krizového řízení

Poslední aktualizace: 30. 5. 2014

Pracovníci oddělení plní úkoly státní správy v přenesené působnosti kraje na úseku krizového plánování, přípravy veřejné správy na její činnost při krizových situacích, branné politiky státu. Z hlediska činnosti úřadu má oddělení v gesci i ochranu utajovaných informací.

V praxi to znamená:

  • vytváření podmínek, příprava a zhodnocení podkladů - jakýsi servis - pro činnost Bezpečnostní rady Královéhradeckého kraje
  • příprava činnosti Krizového štábu Královéhradeckého kraje
  • celková koordinace při vytváření havarijní a krizové dokumentace (plánů) kraje
  • těsná spolupráce se základními i ostatními složkami integrovaného záchranného systému včetně Armády České republiky
  • spolupráce na úseku havarijní a krizové připravenosti s právnickými i fyzickými osobami působícími v Královéhradeckém kraji

Samostatná působnost:

  • zajišťuje přípravu materiálů a podkladů pro jednání bezpečnostní rady kraje
  • zajišťuje přípravu materiálů ve vztahu k integrovanému záchrannému systému
  • zajišťuje metodickou pomoc v oblasti BOZP, požární ochrany Královéhradeckého kraje a zřizovaných organizací
  • podílí se na odborné připravenosti ředitelů škol a školských zařízení zřizovaných krajem v oblasti BOZP a požární ochrany
  • zajišťuje agendu spojenou s požární ochranou a BOZP Krajského úřadu Královéhradeckého kraje
  • koordinuje v součinnosti se správcem objektu krajského úřadu ostrahu objektů a jeho bezpečnost
  • dle pokynů hejtmana plní další přímo zadané úkoly

Přenesená působnost:

  • zajišťuje připravenost kraje na řešení vojenských i nevojenských krizových situací (dále jen krizových situací), včetně provádění kontrolní činnosti v této oblasti
  • zajišťuje koordinaci řešení krizových situací
  • organizuje v oblasti krizového řízení součinnost mezi obcemi s rozšířenou působností a dalšími správními úřady a obcemi v kraji
  • zabezpečuje hospodářská opatření při řešení krizových situací a zpracování plánu nezbytných dodávek
  • zajišťuje ochranu utajovaných informací a vedení evidence určených osob, u kterých je nezbytně nutné se seznamovat v rámci krajského úřadu s utajovanými informacemi
  • organizuje a koordinuje humanitární pomoc
  • zřizuje pracoviště krizového řízení
  • zajišťuje činnost bezpečnostní rady kraje a její součinnost s Bezpečnostní radou státu a bezpečnostními radami obcí
  • zajišťuje podle pokynů hejtmana další výkon činností a působností daných zákonem o zajišťování obrany, o rozsahu branné povinnosti, o krizovém řízení, o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, o hasičském záchranném sboru, o integrovaném záchranném systému a navazujícími prováděcími předpisy
  • v případě pohromy podle § 2 odst. 1 zákona č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území a změna zákona o pojišťovnictví, v platném znění:
  • z členů Komise pro výkon činnosti na úseku zákona č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území a změna zákona o pojišťovnictví, jmenovaných předem ředitelem krajského úřadu, svolává zástupce odborů, jejichž působnosti se týkají škody vzniklé v důsledku pohromy
  • po projednání s těmito zástupci odborů navrhuje řediteli krajského úřadu pověření osoby odpovědné za vypracování přehledu o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území podle § 3 zákona č. 12/2002 Sb., v platném znění, a odpovědné za podání žádosti podle § 2 odst. 3 zákona č. 12/2002 Sb., v platném znění
  • vede základní registr koordinace činností při obnově území a vypracování přehledu o předběžných odhadech nákladů na obnovu majetku

Samostatná a přenesená působnost kraje

Samostatná působnost (§ 2 odst. 1 a dále § 14 a násl. zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpis, dále jen zákon o krajích"), je oprávnění kraje spravovat vlastními rozhodnutími věcech týkajících se dispozic s jeho majetkem a jeho správy, rozpočtu kraje, rozvoje kraje, spolupráce kraje s obcemi, ostatními kraji, jinými právnickými a fyzickými osobami a územními samosprávními celky jiných států a úpravy práv povinností právnických a fyzických osob na území kraje obecně závaznými vyhláškami. Při výkonu samostatné působnosti je kraj vázán zákony a jinými právními předpisy vydanými na základě zákona. Samostatnou působnost kraje vykonává zastupitelstvo kraje, příp. rada (§ 35 a 36 a § 59 zákona o krajích). Krajský úřad plní úkoly v samostatné působnosti uložené mu zastupitelstvem a radou a napomáhá činnosti výborů zřízených zastupitelstvem a komisí zřízených radou (§ 66 zákona o krajích).

Přenesená působnost (§ 2 odst. 2 dále § 29 a násl. zákon o krajích) je oprávnění orgánů kraje vykonávat státní správu ve správním obvodu kraje v rozsahu stanoveném zákonem. Při výkonu státní správy v přenesené působnosti kraj rozhoduje o právech a povinnostech právnických a fyzických osob a v dalších věcech upravených zákony a jinými právními předpisy, příp. usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů vydanými nebo přijatými na základě zákona. Přenesenou působnost vykonává krajský úřad, pokud její výkon není zákonem svěřen zastupitelstvu, radě nebo zvláštnímu orgánu (§ 67 zákona o krajích).

Samostatná a přenesená působnost obce

Pojmy samostatná a přenesená působnost obce jsou většině občanů dosti neznámé a setkávají se s nimi jen výjimečně, domáhají-li se po orgánech své obce nějakého opatření nebo zásahu, ať již ve svém individuálním zájmu nebo k nápravě obecných problémů, a jsou odmítnuti s poukazem na to, že věc do působnosti orgánů obce nespadá. Působnost obecně vyjadřuje okruh záležitostí, v nichž je nějakému konkrétnímu orgánu veřejné správy platným právním řádem umožněno autoritativně - mocensky rozhodovat, tedy vytvářet a prosazovat svou vůli.

Není-li občan spokojen s činností orgánů obce v její samostatné působnosti, je zbytečné domáhat se nápravy u orgánů kraje či orgánů státních (nemají-li v konkrétním případě podle zvláštního zákona svěřenu dozorovou působnost), leč musí se obrátit v prvé řadě na volené představitele obce a není-li ani poté s výsledkem spokojen, může se opět obrátit na orgány justiční (jejichž kompetence je však dosud dána téměř výhradně pro soukromoprávní část samostatné působnosti obce), či ještě lépe promítnout svou případnou nespokojenost (či naopak spokojenost) do tvorby zastupitelského orgánu obce v komunálních volbách.

Není-li občan spokojen s činností orgánů obce v oblasti přenesené působnosti, musí se nápravy domáhat u vyšších státních orgánů, všechna jeho podání k voleným představitelům obce budou bezvýsledná a neuspěje-li u státních orgánů (či orgánů kraje v jeho přenesené působnosti), musí se obrátit na orgány justiční.

Autor: Jaroslav Jonák