Královéhradecký kraj

Historické souvislosti: Občanská válka v Řecku v kontextu moderních řeckých dějin

Poslední aktualizace: 8.4.2009 8:37

V roce 1830 se Řekům po desetiletém osvobozovacím boji a za podpory evropských velmocí konečně podařilo zbavit nadvlády rozpadající se Osmanské říše. V prvním Londýnském protokolu bylo Řecko 3. února 1830 vyhlášeno za dědičnou monarchii. Roku 1832 se země stala nezávislým královstvím v čele s králem Ottou I. Zpočátku území státu zahrnovalo pouze jižní a střední oblasti Řecka. V obou balkánských válkách (1912-1913) získalo Řecko velkou část dnešní severní části země. Roku 1947 dosáhlo Řecko své dnešní rozlohy.

Po neúspěšných pokusech zrušit ústavu, kterou Řecko přijalo roku 1843, byl král Otto I. roku 1862 sesazen. Jeho nástupcem se stal dánský princ Wilhelm, který nastoupil na trůn jako Jiří I. a vládl až do roku 1913, kdy byl zavražděn. Roku 1864 se k Řecku připojují Jónské ostrovy a roku 1913 ostrov Kréta.

V první světové válce bylo Řecko zpočátku neutrální. Král Konstantin I. byl sesazen pro svou politiku neutrality. Jeho nástupce (a bratr) Alexandr vtahuje roku 1917 zemi do války. Řecko bojovalo na straně Dohody proti Osmanské říši. Na základě Neuillské mírové smlouvy z roku 1919 získalo Řecko jižní Albánii a na základě jednání ze Sevres roku 1920 Izmir (Smyrnu) v Malé Asii a další území tamtéž včetně části Bulharska. Na trůn se vrací král Konstantin I.

V roce 1921 zahajují Řekové ofenzívu v Malé Asii. O rok později jsou však tvrdě odraženi Turky a jsou nuceni odstoupit zpět Izmir společně s ostatním územím v Malé Asii. Na 1 600 000 Řeků je násilně přesídleno do oblastí dnešního Řecka. Tím padla tzv. Velká myšlenka - obnovení Byzance a znamenalo to i konec řecké kultury v Malé Asii. Dodnes platné hranice mezi oběma státy byly stanoveny Lausannskou mírovou smlouvou v roce 1923. Král Konstantin I. se vzdává trůnu ve prospěch svého syna Jiřího II.

V letech 1924 až 1935 bylo Řecko republikou. Prostřednictvím referenda se většina obyvatelstva vyslovila pro obnovení monarchie a král Jiří II. se vrátil z exilu. 4. srpna 1936 generál Joannis Metaxas státním převratem nastolil vojenskou diktaturu, která se v Řecku udržela až do roku 1940, kdy do země vtrhla vojska Benita Mussoliniho a společně s německými vojsky Řecko okupovala. Od dubna 1941 postupně Německo obsadilo celé území státu včetně ostrova Kréty. Na území Řecka působilo množství partyzánských skupin, zejména v těžko dostupných oblastech, jako byly hory na Krétě. Roku 1944 zemi osvobodily britské jednotky.

Občanská válka v Řecku

Roku 1946 vypukla zuřivá občanská válka mezi komunistickými partyzány a přívrženci monarchistické vlády, která skončila za čtyři roky vítězstvím provládních sil.

Občanská válka v Řecku v letech 1946-49, která byla zapříčiněna odbojem partyzánských levicových komunistických sil proti jednotkám pravicové legitimní vlády podporované Velkou Británií a USA, způsobila, že desetitisíce účastníků odboje muselo odejít do exilu po prohraném partyzánském boji v roce 1949. Československo jako země s komunistickou vládní garniturou tyto uprchlíky přijala jako řeckou politickou emigraci a převzala péči o děti a poskytla existenční zázemí dospělým řeckým politickým emigrantům. Celkem přišlo do tehdejšího Československa přes deset tisíc osob. Zpětné repatriační procesy vzhledem k přerušeným diplomatickým stykům s Řeckem probíhaly za účasti mezinárodních organizací OSN a Červeného kříže.

Autor: Miroslav Brát

Fotogalerie