Zámek v Novém Městě nad Metují přivítal ministra kultury Martina Baxu
Královéhradecký kraj ve čtvrtek 4. dubna navštívil ministr kultury Martin Baxa. Cestu po regionu zahájil na zámku v Novém Městě nad Metují, kde se v doprovodu hejtmana Martina Červíčka a starosty města Milana Slavíka setkal s majiteli zámku a společně probrali význam této národní kulturní památky a pokračovali v jednání o jeho další budoucnosti.
„Jsem rád, že pan ministr přijal mé pozvání a navštívil zámek v Novém Městě nad Metují, kde jsme měli možnost osobně pokračovat v jednání o významu této národní kulturní památky. Se starostou města a majiteli zámku již delší dobu hledáme možnosti, jak do budoucna případně převést zámek do péče státu, aby byla zajištěna jeho odpovídající údržba i provoz, a současně zachována jeho přístupnost široké veřejnosti i jeho turistický potenciál a kulturní přínos,“ uvedl hejtman Martin Červíček.
Zámek v Novém Městě nad Metují je původně renesanční stavba upravená na počátku 20. století Dušanem Jurkovičem. Zámek je od roku 2008 chráněn jako národní kulturní památka.
„Včerejší návštěva dodala předchozím jednáním konkrétnější obrysy. Pan ministr s nadšením obdivoval zámecký komplex a jeho zahrady, zejména Jurkovičův dřevěný most, který vyvolává obdiv u každého návštěvníka. Zvláště nás potěšila přítomnost paní Naděždy Goryczkové, generální ředitelky Národního památkového ústavu, která zdůraznila jedinečnost zámku v Novém Městě nad Metují,“ vyzdvihl starosta Nového Města nad Metují Milan Slavík.
V rámci návštěvy regionu ministr pokračoval do Broumova, kde navštívil městskou knihovnu a také místní dominantu – broumovský klášter, kde se následně zúčastnil diskuze se zástupci organizátorského týmu Broumov 2028, kteří mu představili místní kulturní a společenské projekty a aktivity s podporou kraje a městě.
Svou cestu ministr Baxa zakončil v Šonově, kde si prohlédl kostel svaté Markéty, který je jedním z broumovské skupiny barokních kostelů, jež se v červenci 2022 staly národní kulturní památkou. Kostel vznikl mezi roky 1727 a 1730 a jeho autorem je architekt a stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer.
