Prezident obdivoval poklady Broumova
Poslední den své návštěvy Královéhradeckého kraje věnoval prezident Broumovu. Prohlédl si továrnu Veba, radnici i benediktinský klášter.
Prezidentovi osobní postoje zjišťovali o něco později představitelé města shromáždění v zasedací síni radnice. „Jsem rád, že mezi prvními zeměmi jste ve funkci prezidenta navštívil Srbsko. Jaký je váš vztah k této zemi?“ zeptal se jeden z přítomných. „K Srbsku mám zvláštní vztah. V roce 1938 deklarovala tehdejší Jugoslávie jednoznačnou podporu ohroženému Československu. O třicet let později zažil Bělehrad nejmasovější manifestaci v dějinách, která ukázala soucítění Srbů s naší okupovanou vlastí. Bezproblémové jsou i naše vzájemné vztahy. Srbsko se ale potýká s mnoha obtížně splnitelnými podmínkami, které mu klade Evropská unie. Například uznání kosovské armády podle mne není nic jiného, než znovuvyzbrojení Kosovské osvobozenecké armády, která je obecně považována za teroristickou organizaci,“ reagoval prezident. Vzápětí diskutoval i s občany, kteří při jeho návštěvě zaplnili náměstí.
„Co jako vrchní velitel ozbrojených sil říkáte na to, že naše armáda již prakticky neexistuje, nemá žádnou doktrínu ani zálohy?“ tázal se jeden ze shromážděných. „Je pravda, že na obranu jde stále méně a méně peněz. Horší ale je, že v uplynulých letech se miliardy korun vynaložily zcela neúčelně. Jsem však přesvědčen, že kvůli zvládnutí složitých moderních technologií byla profesionalizace armády nezbytná. Stejně tak je důležitá specializace na obory, v nichž vynikáme. A to je současná vojenská doktrína,“ oponoval vrchní velitel, který se po mítinku odebral mezi zdi broumovského kláštera. Zde mu převor benediktinského kláštera v Břevnově představil ukázku místních sbírek i výsledek mnohaletého úsilí o záchranu kláštera v Broumově.
Třídenní návštěvu kraje pak zakončila tisková konference, po níž se prezident s doprovodem odebral zpět do hlavního města.
