Naše knihovna je dnes otevřená pro každého, říká nová ředitelka SVK HK Daniela Ridlová
Knihovna je místo, kde se otevírá brána do světa nekonečných příběhů a poznání. Klíče od brány studijní a vědecké knihovny v Hradci od dubna převzala Daniela Ridlová. V rozhovoru mluví o své vizi na nové pozici, ale také nakolik je spojená s vědeckou knihovnou a jaké je její oblíbené místo v kraji.
Daniela Ridlová (*1974) je od 1. dubna nová ředitelka Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové. Rodačka z Hradce Králové. Svoji kariéru spojila s knihovnou a z postu knihovnice na oddělení prezenčních služeb se nyní dostala do jejího čela.
Co byste čtenářům o sobě prozradila?
Možná bych mohla prozradit, že pocházím z knihovnické rodiny. Naše knihovnické kořeny sahají až do čtyřicátých let dvacátého století, kdy se moje babička stala knihovnicí v tehdejším Městském průmyslovém muzeu, aby pak ukončila svoji kariéru na konci let sedmdesátých jako ředitelka hradecké městské knihovny.
Kolik času věnujete knihám ve svém volném čase?
O knihovnících se říká, že mají výhodu, že si mohou číst v práci. Většinou to však pravda není, takže se čtení věnuji ve volném čase. Záleží na čase, ale v podstatě čtu téměř každý den.
Jaký literární žánr nebo knihu máte nejraději?
To není jednoduchá otázka, nemám to takto nastavené. Začtu se do knihy téměř jakéhokoliv žánru, pokud má silný příběh, který mě donutí přemýšlet, klást si otázky, hledat odpovědi, diskutovat. Mám ráda knihy Kateřiny Tučkové, Eleny Ferrante, Ruty Sepetys či Johna Irvinga. Zajímají mě i životopisy, před lety mě nadchla biografie Madelaine Albright. S chutí si přečtu i detektivku, třeba od Petera Maye.
Co zrovna čtete?
Rozečtené mám dvě knihy: Musím tě zradit od Ruty Sepetys a Z Izrastiny s láskou od Jakuba Szántó. Další knihy, mám stažené v mobilu v aplikaci z Bookportu, ty čtu většinou v městské dopravě nebo ve vlaku.
Co vás přivedlo do hradecké knihovny? Jak dlouho zde pracujete?
Do vědecké knihovny jsem se dostala ještě jako studentka na praxi, po škole jsem nastoupila natrvalo a zůstala dodnes. Takže tu pracuji již opravdu dlouho.
„Nejdůležitější úkol dnešních knihovníků, pomáhat veřejnosti se v informacích orientovat."
Jak se v průběhu let proměnila profese knihovníka?
Je pravda, že se v průběhu let změnila, ale pro mě to byl takový postupný, plynulý, logický posun, že jsem to ani nijak dramaticky neprožívala. Knihovny našeho typu (vědecké) byly v devadesátých letech, když jsem nastoupila tiché, uzavřené instituce, kde se člověk bál i šeptat, knihy jste v nich většinou viděli pouze ve studovnách, jinak jste si je museli vyhledat v lístkovém katalogu. Naše knihovna je dnes otevřená pro každého, s obsáhlými volnými výběry knih i periodik, která pulsuje životem. Můžete se zde sejít s přáteli, přijít si odpočinout, relaxovat nebo navštívit zajímavou přednášku.
Jak se změnila vaše pozice?
Začínala jsem jako informační pracovnice ve studovně, to znamená, že jsem zodpovídala dotazy čtenářů (třeba i správné odpovědi do křížovek a kvízu), zpracovávala rešerše. Bylo to v době, kdy si internet do knihoven teprve hledal cestu, ještě zdaleka nebyl žádný Google. Tehdy jsme si museli vystačit s encyklopediemi, slovníky, s tištěnými bibliografiemi, sami jsme excerpovali odborný tisk (pořizovali výtah - pozn. autora). Teď se to zdá jako pravěk, na druhou stranu dnes máme k dispozici informací tolik, že je problém se v nich vyznat. A to vidím jako nejdůležitější úkol dnešních knihovníků, pomáhat veřejnosti se v informacích orientovat, hodnotit je, vybírat si ty relevantní z ověřených zdrojů.
Napadlo vás někdy, že byste ji mohla vést?
Lhala bych, kdybych odpověděla, že ne. Ve vedení knihovny působím už dlouho, posledních sedm let na pozici zástupkyně ředitelky. Knihovna pro mě vždy byla velice důležitá, záleží mi na její budoucnosti, na lidech, kteří jsou její součástí, a pokud chcete nějakou instituci rozvíjet, posunout ji dál, pak to bez převzetí zodpovědnosti úplně nejde. Nebylo mým dětským snem stát se ředitelkou knihovny jako babička, ale když ta výzva přišla, tak jsem ji s pokorou přijala.
„Našim cílem je knihovna jako otevřený bezpečný bezbariérový prostor pro každého.“
S jakou vizí přicházíte?
Plně se ztotožňuji s vizí, kterou jsme zveřejnili na konci minulého roku: Jsme otevřeným prostorem k propojení lidí a spolehlivých informací.
Pokud se ptáte na mé priority, pak je to poskytování tradičních služeb v co nejvyšší kvalitě, zároveň však nabídka jejich alternativy. To znamená např. nabídka různých možností půjčování knih: v otevírací době v knihovně, mimo otevírací dobu z výdejního boxu, mimohradeckým čtenářům poštou. Samozřejmostí jsou online služby, a to včetně poradenských.
Další prioritou je posílení vzdělávací funkce knihovny. Větší propagace našich vzdělávacích aktivit, informačních lekcí a workshopů pro školy i jednotlivce. Oblast, na které musíme více zapracovat je propagace knihovny obecně. Knihovna nabízí spoustu úžasných služeb, akcí, ale veřejnost nás má stále spojené téměř výhradně s „půjčováním“ knih a to je škoda.
Ráda bych zviditelnila i naši roli jako krajské knihovny. Máme bohatý fond regionální literatury, budujeme digitální knihovnu, která zpřístupňuje cenné regionální dokumenty z knihoven celého kraje.
Kam by se měla tato instituce v budoucnosti podle vás ubírat?
Našim cílem je knihovna jako otevřený bezpečný bezbariérový prostor pro každého, která nabízí kvalitní, moderní služby v komfortním prostředí s moderním technologickým vybavením. Chceme být místem setkávání, relaxace, plánujeme cíleně rozvíjet nabídku kulturních akcí. Zaměřit se chceme na posílení mediální, informační a digitální gramotnosti veřejnosti.
Jaké další služby byste rádi v knihovně nabízeli?
Na to už jsem částečně odpověděla. Plánujeme rozšířit nabídku služeb např. o zasílání objednaných knih poštou, rozšířit výdejní box, o který je mimořádný zájem. Rozšiřujeme i nabídku kurzů češtiny pro cizince, aktualizujeme dramaturgický plán akcí knihovny.
Kolik knižních fondů se v knihovně nachází?
Téměř 1 500 000 dokumentů.
Máte nějaký zahraniční vzor (knihovnu)?
Konkrétní nemám, ale asi jako pro většinu knihovníků jsou pro mě inspirující skandinávské knihovny, a to svou otevřeností, nabídkou, přístupem. Letos v květnu vyrazí do Finska v rámci Erasmu skupinka mých kolegů, tak se těším na nápady, které si přivezou zpátky.
Lidé si často pod názvem studijní a vědecká knihovna představí pouze regály plné knih. Knihovna však nabízí i bohatý program. Představíte nám je?
Je toho opravdu hodně, pokud bych něco zapomněla, tak všechny informace najdete na našem webu www.svkhk.cz. Pro zjednodušení bych naše programy rozdělila do několika částí: programy pro veřejnost, pro studenty, pro cizince a pro školy. Co bych vybrala? Tak již spoustu let se věnujeme trénování paměti, máme několik zkušených certifikovaných trenérek paměti. Kurzy či workshopy paměťových technik nabízíme veřejnosti, cíleně pak studentům, seniorům nebo i školním třídám.
Cizincům již druhým rokem nabízíme bezplatné kurzy češtiny v několika úrovních a přednášky na nejrůznější témata v anglickém jazyce. Novinkou posledních dvou let jsou výtvarné kurzy pro děti či výtvarné workshopy pro veřejnost, firmy i školní kolektivy. Plně obsazený byl i týdenní letní výtvarný kroužek. Pestrou nabídku máme i pro školy, v loňském roce se uskutečnilo rekordních 212 exkurzí, lekcí informačního vzdělávání a workshopů. Nabídku máme od mateřských po vysoké školy, naše lekce využívají i školní družiny a příměstské tábory. Vysokoškolští studenti mohou využít naše workshopy Jak na seminární/závěrečnou práci?, Paměťové techniky nebo na téma vyhledávání v digitálních knihovnách. Veřejnosti nabízíme přednášky z oblasti literatury, historie, umění, psychologie či cestování. Od podzimu nabízíme i Komentovanou literární procházku po městě. Cíleně pracujeme se seniory, pořádáme přednášky a výlety v rámci univerzity volného času, kurzy psaní wikipedie, mediálního vzdělávání. V knihovně probíhají nejrůznější výstavy a vernisáže, často ve spolupráci se školami a umělci z regionu. Snažíme se reagovat na konkrétní výročí, významné události, zásadní společenská témata a připravovat k nim propagační kampaně.
Jaké další aktivity nabízíte?
Řeč byla o výpůjčních službách a kulturních a vzdělávacích aktivitách. Ráda bych však zdůraznila naši informační a poradenskou funkci. Knihovna má díky nákupu licencovaných zdrojů přístup k milionům plných textů knih a článků z nejrůznějších oborů. Máme zcela jistě nejrozsáhlejší fond v našem kraji. Zároveň máme vzdělané, zkušené informační pracovníky, kteří rádi pomohou v orientaci v těchto elektronických zdrojích. Mimochodem, dnes je již většina z těchto zdrojů pro registrované čtenáře knihovny dostupná i z pohodlí jejich domova.
Letošní podzim oslaví knihovna 75. výročí. Na co se můžeme těšit?
Ráda bych vás pozvala do knihovny 2. září, kdy chceme knihovnu co nejvíce otevřít veřejnosti. Program v této chvíli ještě připravujeme, určitě se můžete těšit na komentované prohlídky knihovny včetně zázemí, soutěže pro děti i dospělé či výtvarný workshop. Knihovnou bude znít hudba, návštěvníci si budou moci vyzkoušet i virtuální realitu.
A poslední otázka, jaké místo v kraji máte nejraději?
Zase těžká otázka. Vybrat jedno místo v našem kraji podle mě není možné. Záleží na období, na náladě, na společnosti. Mám ráda hory, takže jednoznačně Krkonoše, líbí se mi krajina na Broumovsku a ráda se vracím i ke kamarádce, která má chatu v údolí Divoké Orlice, tzn. okolí Potštejna a Litic.