Čtvrtá zpráva Evropské komise o hospodářské a sociální soudržnosti
Politika soudržnosti prokazatelně pomohla rozvoji regionů Evropské unie, v příštích letech však bude čelit některým novým výzvám. To jsou závěry nejnovější zprávy Evropské komise o hospodářské a sociální soudržnosti. Tato čtvrtá zpráva poprvé uvádí hospodářskou, sociální a územní situaci rozšířené Unie o 27 členských státech a 268 regionech. Zpráva obsahuje podrobnou analýzu postavení regionů, pokud jde o HDP, produktivitu a zaměstnanost.
Součástí zprávy je první posouzení dopadu evropské politiky soudržnosti v programovém období 2000–2006, jakož i hodnocení přípravy na nové období 2007–2013.
Zpráva se skládá ze čtyř částí:
1. Hospodářská, sociální a územní situace a tendence v členských státech a regionech EU-27: z analýzy vyplývá, že rozdíly v příjmech a zaměstnanosti v Evropské unii se v minulém desetiletí zmenšily. Stále je však třeba vyrovnat velké rozdíly mezi nejchudšími regiony a zbytkem, což si vyžádá dlouhodobé úsilí.
2. Dopad politiky soudržnosti: evropské programy soudržnosti přímo pomohly podpořit regionální konvergenci a zaměstnanost. Například mezi lety 2000 a 2006 se díky této politice zvýšil HDP o 2,8 % v Řecku a o 2 % v Portugalsku. Podle předběžných odhadů pomůže v letech 2007–2013 zvýšit HDP v Litvě, Lotyšsku a České republice přibližně o 8,5 %, v Polsku cca o 5,5 % a v Řecku cca o 3,5 %. Politika soudržnosti pomohla rovněž omezit sociální vyloučení a chudobu: spolufinancuje se z ní vzdělávání 9 milionů lidí ročně (více než polovinu z nich tvoří ženy), což vede k lepším podmínkám pro zaměstnanost a k vyššímu příjmu; mezi lety 2000 a 2005 bylo v šesti zemích vytvořeno více než 450 000 pracovních míst, což představuje 2/3 finančních prostředků určených na cíl 2.
3. Vnitrostátní politiky a soudržnost: veřejné investice v minulých letech klesaly, neboť rozpočty musí čelit důsledkům stárnutí populace (penzijní reformy, nákladnější vzdělávací a zdravotní systémy) a dopadům hospodářské reformy vedoucí ke konsolidaci veřejných financí. V roce 1993 vzrostly veřejné investice přibližně na 2,9 % HDP. O dvanáct let později poklesly na 2,4 % HDP. Ve stejné době jsme byli svědky procesu, v němž se rozhodování o veřejných investicích a jejich řízení pomalu, ale jistě přesouvá na regionální a místní úroveň. Mezi lety 2000 a 2005 rostly veřejné výdaje na těchto úrovních ročně o 3,6 %, což bylo více než růst HDP (1,7 %) a růst celkových veřejných výdajů (2,4 %).
4. Politiky Společenství a soudržnost: různé politiky Společenství – výzkum, vývoj a inovace, zemědělství, hospodářská soutěž a státní podpora – mohou zvýšit účinek politiky soudržnosti, a to například viditelným zohledněním hospodářských, sociálních a územních okolností. Zpráva ukazuje, že tomu tak je čím dál častěji, avšak stále zůstávají nevyužité možnosti součinnosti.