Záchrana českých Pompejí
Královéhradecký kraj letos vyhlašuje již druhý ročník Ceny za příkladnou realizaci obnovy architektonického dědictví v Královéhradeckém kraji, významný počin a dlouhodobý přínos památkové péči v Královéhradeckém kraji, zkráceně Cena památkové péče. Nominace na udělení ceny je možné podávat od 1. ledna do 28. února. Více informací naleznete na webových stránkách kraje: Cena památkové péče. Níže se můžete dočíst o výhercích prvního ročníku.
Jaroslav Balcar zvítězil v roce 2021 v kategorii Dlouhodobá popularizační, přednášková a publikační činnost. Již několik let se aktivně věnuje záchraně hradu Vízmburk. Hrad Vízmburk byl založen nad řekou Úpou už před rokem 1279, o století a půl později však byl pobořen a zapomenut. Pozůstatky gotického hradu objevil až v roce 1972 pod vrstvou hlíny archeolog Antonín Hejna. Když ze země začaly vystupovat místy až osmimetrové zdi, začalo se o nálezu hovořit jako o českých Pompejích. Díky členům Sdružení pro Vízmburk se hrad podařilo nejen zachránit, ale také zpřístupnit veřejnosti.
Na začátku bychom vás chtěli požádat o krátké představení vás i vašeho spolku.
Sdružení pro Vízmburk, z. s. vzniklo v roce 2002 za účelem záchrany archeologických nálezů z hradu. Členové sdružení nejprve shromáždili všechny nálezy (zhruba 150 banánových beden), očistili je, zaevidovali a postupně nechávali restaurovat v hradeckém muzeu. Já osobně společně s partou přátel z Havlovic a okolí jsme vstoupili do sdružení v roce 2008. Zahájili jsme pak jednání o postupné záchraně samotného hradu. Stal jsem se místopředsedou spolku a postupnými kroky jsme v průběhu 13 let došli až k opravě a zpřístupnění hradu.
Jak jste se k obnově hradu Vízmburk dostal?
Dlouhodobě mě trápil neutěšený stav hradu, který se postupně ztrácel mezi náletovými dřevinami a postupnou destrukcí zdiva. Po několikáté návštěvě zanedbaného hradu jsme se s manželkou dohodli, že se pokusím hrad zachránit. Kontaktoval jsem členy sdružení a pustil se společně s Mgr. Honzou Košťálem do složitých jednání s představiteli NPÚ v Josefově. Povedlo se nám získat smlouvu o pronájmu a pak už se rozjela práce na záchraně kulturní památky.
Je náročné skloubit dobrovolnickou činnost s vlastním pracovním i osobním životem?
Žiju v rodinném domku v obci Havlovice s manželkou a čtyřmi dětmi. Jsem ředitelem místní ZŠ a MŠ a zároveň jsem předsedou TJ Sokol Havlovice. Již před hradními aktivitami jsem se více než 10 let věnoval aktivitám v TJ Sokol nejprve jako cvičitel, poté jako organizátor mnoha sportovních akcí. Hrad byl pro mne nová výzva. Nejsem zvyklý lenošit. Dobrovolnická práce je pro mne odpočinkem. Manuální práci s přáteli o víkendech si užívám. Výsledky našich snažení mne nabíjí další energií. Po večerech pracuji na administrativě. Nebaví mne sledovat televizi, či odpočívat na gauči, nechodím do hospody a nehraji hry na počítači. Co se týká rodiny. Všechny děti se věnují svým koníčkům: kluci fotbalu, dcery tanečnímu oboru. Jezdíme na výlety, o dovolených poznáváme Českou republiku i zahraničí. Rodina mne podporuje v mých aktivitách. Na hradě často pobýváme spolu při kulturních akcích i při práci. Pravdou je, že v některých obdobích ve třináctiletém působení na hradě, hlavně v roce 2020 při velké rekonstrukci zastřešení, si mne rodina doma moc neužila.
Přihlásil jste se do soutěže sám nebo to byla iniciativa někoho jiného? Proč jste se přihlásil?/Proč jste byl přihlášen?
Do soutěže mne přihlásil pan ředitel ÚOP NPÚ (Územní odborné pracovište, Národní památkový úřad, pozn.red.) Ing. J. Balský společně se starostou obce Havlovice Ing. P. Dvořáčkem. Asi viděli, že podobných „bláznů“ moc není a že bych mohl mít šanci se umístit na „bedně“.
Získal jste finanční odměnu ve výši 50 tisíc korun. Plánujete částku použít na další rekonstrukci hradu? Co všechno lze takovou částkou obsáhnout?
Částku jsem poukázal na účet našeho spolku jako dar na činnost. Veškeré dary a vydělané peníze používáme na spoluúčast projektu „Po stopách společné středověké historie“. Po loňském otevření hradu se zvýšil počet návštěvníků, což nás velmi těší. Zároveň vznikají daleko vyšší náklady na to, abychom zabezpečili bezpečný návštěvnický provoz. Již nelze vše zajistit brigádnicky a je nutné lidi, kteří se o hrad a provoz starají, zaplatit. Peníze jsou nyní součástí rozpočtu a budou použity tam, kde je potřeba.
Jaké další plány máte vy a spolek do budoucna?
V roce 2022 chceme na hradě opravit skálu a parkánovou hradbu. Pro návštěvníky chceme vybudovat zastřešené posezení a nějaká zpestření i pro děti. Na jaře máme dokončit česko-polský projekt instalováním infocedulí u dalších objektů stezky a vydáním map, publikací, letáků. Návštěvníkům chceme nabídnout lepší služby. Práce máme v roce 2022 hodně. Do dalších let máme další plány, ale ty zatím nebudu prozrazovat.
Přečtěte si i další rozhovory s vítězi "Ceny památkové péče" za rok 2020 v kategorii Iniciativní přístup k záchraně a obnově konkrétního objektu: Spolek pro záchranu kaple sv. Jana Nepomuckého a v kategorii Stavební obnova: Ing. Eva Kočová.
