Setkání autora projektu Paměť Evropy Mirka Bráta s tiskovým radou Řeckého velvyslanectví v Praze Georgem Hatziioannou
Symbolické podání ruky před objektem Řeckého velvyslanec tví v Praze stvrdilo spolupráci mezi Mirkem Brátem a tiskovým radou Georgem Hatziioanou v rámci budování kontaktů projektu Paměť Evropy.
Foto Kostas Tsivos
„Je to velmi zajímavá myšlenka a řecké velvyslanectví se rádo k projektu připojí. Oceňuji zejména cíle projektu Paměť Evropy, které nezůstávají pouze ve formální rovině. Je ke cti pana hejtmana France, že takové usilování podpořil svojí záštitou“ , řekl o projektu Paměť Evropy tiskový rada Řeckého velvyslanectví v Praze pan Georgie Hatziioannou. Na jeho otázku, po konkrétních příkladech možné spolupráce mezi Královéhradeckým krajem a některým regionem v severním Řecku, Mirek Brát odpověděl: „Takový je hlavní cíl mého usilování. Nejsem akademik žijící ve slonovinové věži. Vnímám dynamiku moderní Evropy. První fázi projektu chápu jako symbolické dveře, které chci pootevřít prostřednictvím popsání česko-řeckého střetávání před 60 lety. Nechci však vytvořit nějaký archiv příběhů a uložit jej poté do spodní zásuvky psacího stolu. Tím pootevíráním dveří a otevřenosti projektu vůči veřejnosti se naštěstí střetávám se řadou zajímavých lidí, kteří do mého usilování vnášejí vlastní invenci. Mám tím na mysli právě příslušníky řecké komunity v Královéhradeckém kraji. Velmi inspirativním pro mě bylo setkání s MUDr. Dimitrisem Kasiarasem, lékařem z Týniště nad Orlicí. Velmi jsme si s panem Kasiarasem porozuměli a dohodli se na nasměrování konkrétních česko-řeckých vazeb projektu do sféry medicíny, výměny zkušeností mezi lékaři atd.. Konkrétně cílíme na Aristotelovu nemocnici v Soluni, která by se mohla stát zajímavým protějškem pro Fakultní nemocnici v Hradci Králové. Nejde zde jen o lékařská pracoviště, ale i možnost spolupráce lékařských fakult, střetávání studentů z obou zemí apod.. Domnívám se, že při výměně informací se řeckými kolegy by pro české lékaře byly například velmi zajímavé informace s tématy subtropických a tropických chorob, které se k nám dostávají jako důsledek turistiky. Řecko jako jihoevropský stát má s těmito problémy mnohem větší zkušenosti. Ale jak říkám projekt Paměť Evropy je zatím v počátcích a ve stádiu hledání vhodných témat. I pod dojmem příběhů a osudů, které zachycuji v projektu v krátkých článcích bych chtěl dát druhé fázi Paměti Evropy konkrétní rysy a postavit ji na tématech a řešeních, které Česko a Řecko mohou spojovat. Před šedesáti lety to byla na mocenské bloky rozdělená Evropa. Nyní je doba integrace a spolupráce“.