Projekt Paměť Evropy - pod záštitou hejtmana Lubomíra France
Nyní, v době integrující se Evropy i v čase českého předsednictví v EU, je zajímavé poukázat, jakým vývojem prošla tato primární řecká komunita, jakým způsobem se adaptovala, jak vnímají život v Česku další generace vzešlé z této komunity. Je nutno poznamenat, že Královéhradecký kraj není místem, kde je řecká komunita nejsilnější. Přesto se Královéhradecko stalo místem, kde se Řekové adaptovali ( nacházeli zaměstnání v továrnách v Trutnově, s řeckým fenoménem je spojen například Dvůr Králové n.L., současné studie jmenují jako místo se řeckou komunitou i samotný Hradec Králové.)
I. Fáze projektu
Výsledkem první fáze projektu bude série článků publikovaná na krajském webu, v krajských novinách a dalších periodikách. Tyto články budou v deseti dílech mapovat osobní osudy Řeků - první, druhé i třetí generace ve vztahu k jejich adaptaci v regionech Královéhradeckého kraje. Zmíněno bude také téma smíšených česko-řeckých manželství, úloha řecké ortodoxní církve nebo život řeckých studentů, studujících na vysokých školách v Hradci Králové. Z hlediska časového vymezení by měla být tato první fáze projektu završena do jednoho roku od jeho zahájení (únor 2010).
II. Fáze projektu
Ve druhé fázi projektu lze uvažovat o navázání formálních zahraničních kontaktů Královéhradeckého kraje s vhodným řeckým regionem a iniciovat konkrétní kulturní, informační či hospodářskou výměnu. (Jako vhodný region se jeví oblast Soluně, odkud před šedesáti lety Řekové do Československa přicházeli.) O projekt již vyslovilo zájem Velvyslanectví Řecké republiky v Praze, které je ochotné pomoci při hledání a navazování kontaktů s řeckým partnerem.
Druhá fáze projektu přinese iniciaci partnerských kontaktů, kulturní výměnu, hospodářskou spolupráci.
Autor projektu: Mirek Brát, odbor hejtmana, tiskové oddělení (projekt je koordinován ve spolupráci se zahraničním oddělením KÚ)
Souhlas a podporu vizím projektu PAMĚŤ EVROPY vyslovila na svém zasedání 11. března Rada Královéhradeckého kraje
Hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc o projektu Paměť Evropy:
„Domnívám se, že v čase, kdy Česko předsedá Evropské unii, je nejlepší čas připomenout si existenci řecké komunity na našem území. Tehdy, před šedesáti lety, se stalo něco, co ovlivnilo řadu generací účastníků této řecké emigrace. Nepřísluší mi v tomto ohledu hodnotit minulost, ideologické a politické pozadí těchto událostí. Vnímám projekt Paměť Evropy jako výraz úcty k lidské individualitě, k jednotlivým lidským osudům. Řecko i naše země jsou nyní součástí integrující se moderní Evropy založené na demokratických principech, svobodě a možnostech volby. Lidé, kteří k nám přicházeli z Řecka v polovině minulého století většinou neměli možnost volby, mnozí z nich byli dětmi. Někteří se po desítkách let vrátili do rodné země, jiní zůstali. Žijí mezi námi jako naši spoluobčané, dali vzniknout dalším generacím jimž v žilách koluje i díl řecké krve. Každý školák ví, že k nám kdysi z oblasti řecké Soluně přišli slovanští věrozvěstové. Je vhodné si připomenut, že k nám z tohoto regionu ve 20. století vlny tamní občanské války přinesly i tisíce jiných lidských osudů. Královéhradecký kraj není v rámci naší republiky typickým místem, kde existují početné řecké komunity. Projekt Paměť Evropy je tímto více zaměřen na lidskou individualitu a jeho cíle přesahují hranice našeho kraje. Přeji této zajímavé vizi i autorovi projektu hodně úspěchů. Projekt Paměť Evropy je dobrým symbolem pro iniciaci partnerských kontaktů Královéhradeckého kraje s vhodným řeckým regionem. Příchod Řeků do tehdejšího Československa byl rámován kulisami rozdělené Evropy, válkou skutečnou i studenou. Po šedesáti letech můžeme nabídnout spolupráci, společenskou, kulturní i hospodářskou výměnu. Paměť současné moderní Evropy by ovšem měla být taková, že si uchová úctu a porozumění k osudům a životům jejich obyvatel – Evropanů. Řecká diaspora do bývalého Československa do této evropské paměti bezesporu patří.