Hrad Vízmburk otevřel brány, nové expozice představí historii hradu i záchranných prací
Zřícenina hradu Vízmburk u Havlovic na Trutnovsku prošla důkladnou rekonstrukcí a nyní je již otevřená návštěvníkům. Nové expozice v zapomenutém a před padesáti lety znovu objeveném hradu nabízejí pohled do života jeho obyvatel v 15. století i postup archeologických prací, během kterých byl hrad doslova vykopán ze země.
Slavnostního otevření hradu po rozsáhlé rekonstrukci, na které se podílel i Královéhradecký kraj, se zúčastnilo přes 500 lidí. Mezi nimi nechyběla ani náměstkyně pro kulturu Martina Berdychová.
„Občanské sdružení Vízmburk odvedlo od svého vzniku v roce 2002, neskutečné množství práce. Díky vytrvalému úsilí jeho členů se podařilo tento gotický skvost nejen uchovat, ale také zpřístupnit veřejnosti, a já všem velice děkuji. Věřím, že se Vízmburk stane oblíbenou turistickou destinací. O které jiné památce se v naší zemi hovoří jako o českých Pompejích?“ uvedla náměstkyně Berdychová.
Na návštěvníky čekají nové expozice, které mají za cíl přiblížit historii hradu a také průběh archeologického výzkumu na hradě a činnost sdružení při jeho obnově. Jsou tematicky rozdělené, například v jedné místnosti se návštěvníci dozvědí o historii hradu, v jiné, jak se žilo na hradě v první polovině 15. století. Turisté uvidí také velkou maketu hradu či originální architektonické prvky, které se na hradě našly.
Vízmburk je zatím otevřený jen v sobotu a v neděli, od července do září pak každý den od 10:00 do 18:00 včetně pondělí
Trnem v oku slezským knížatům
Hrad Vízmburk byl založen nad řekou Úpou už před rokem 1279. Následně vystřídal několik majitelů, až se v roce 1330 stali jeho majitelé páni z Dubé. Tím posledním byl Jiří z Dubé, kterého si historie pamatuje jako významného představitele takzvané sirotčí šlechty, jak se nazvali radikální východočeští husité po smrti Jana Žižky.
Jiřího slezští sousedé však nelibě nesli husitské výpady na své území a nechtěli žít v neustálém nebezpečí, které pro ně představoval. Vojenskou cestou opevněné sídlo nedobili, ale přesto to byla slezská knížata a měšťané z Lužice a Slezska, kteří nakonec rozhodli o osudu Vízmburku. Hrad prostě v roce 1447 koupili a pobořili.
Pozůstatky gotického hradu objevil až v roce 1972 pod vrstvou hlíny archeolog Antonín Hejna. O existenci opevněného sídla se sice vědělo, ale nikdo neměl tušení, jak bylo rozsáhlé. Když ze země začaly vystupovat místy až osmimetrové zdi, začalo se o nálezu hovořit jako o českých Pompejích.
Záchrana hradu
Občanské sdružení Vízmburk vzniklo v roce 2002 a vytyčilo si za cíl usilovat o záchranu pozůstatků gotického hradu pro budoucí generace, šířit všeobecné povědomí o této památce a postupně zabezpečit a zpracovávat nálezový fond z hradu.
V roce 2008 odstranili členové sdružení z areálu hradu náletové dřeviny a tento rok se uskutečnil také první ročník Vízmburských slavností. O pět let později pak začala první etapa rekonstrukce zastřešení západní části hradu.
Dalším velmi zlomovým rokem v novodobé historii hradu byl zcela jistě rok 2014, kdy po mnoha letech zákazu mohli zříceninu poprvé navštívit turisté. Tento rok také mohli začít členové sdružení opravovat hrad svépomocí pod dozorem pracovníků Národního památkového ústavu. A tak se rozjely naplno záchranné akce. Další informace naleznete na webových stránkách hradu.
