Turistický portál Královéhr. kraje

Úvodní stránkaPamátkyPevnosti

Pevnosti z období první Československé republiky

První Československá republika se po nástupu Hitlera k moci v sousedním Německu ocitla ve smrtelném nebezpečí. Aby mělo Československo v budoucím válečném konfliktu s mnohem silnějším nepřítelem alespoň nějakou šanci, musela armáda zabránit náhlému vpádu přes hranice do vnitrozemí a rozdělení země.

pěchotní srub N-S 82 Březinka
Vojenští odborníci proto po vzoru francouzské Maginotovy linie navrhli výstavbu souvislého stálého opevnění podél celé ohrožené hranice, ale i v několika vnitrozemských pásmech. Toto opevnění (v zahraničí někdy označované jako „Benešova“ linie) by po svém dokončení představovalo pro útočící německá vojska těžko překročitelnou překážku. Francouzská koncepce byla značně technicky a konstrukčně vylepšena a odborníci hovoří o československém opevnění jako o nejdokonalejším evropském pevnostním systému sklonku třicátých let. Záměrem velení armády bylo vybudovat souvislou linii železobetonových objektů, vyzbrojených kulomety a děly, které by se boční palbou vzájemně kryly. Celou hranici ČSR, která měla pro obranu značně nevýhodný tvar, mělo proti Německu, později i Rakousku, Maďarsku a Polsku, chránit pásmo lehkého opevnění, ve směrech předpokládaných hlavních úderů pásmo opevnění těžkého, zesíleného v nejkritičtějších místech tzv. dělostřeleckými tvrzemi. I přes horečnaté tempo budování opevnění v letech 1935 – 1938 však původní plány nebyly zdaleka naplněny. Přesto bylo dokončeno téměř 10 000 lehkých objektů, 265 těžkých a rozestavěno 9 tvrzí. Nejsilnější opevnění mělo být vybudováno zvláště na severní hranici s tehdy německým Slezskem, od Krkonoš po Ostravsko, není proto náhoda, že velká část dodnes dochovaných objektů je právě na území Královéhradeckého kraje.

pevnost Skutina

Opevnění bylo budováno s velkým zápalem, a byť nedokončené, bylo při vzorně provedené mobilizaci obsazeno československými vojáky, připravenými bránit vlast před fašistickým nebezpečím. 30. září 1938 byla však podepsána hanebná Mnichovská dohoda, kterou bylo evropskými mocnostmi Československu nařízeno odstoupit pohraničí, obývané převážně sudetskými Němci. Československá vláda, zrazená dosavadními spojenci – Francií a Velkou Británií, byla přinucena v zájmu „záchrany míru v Evropě“ s mnichovským diktátem souhlasit a vzdát se pohraničního území i s pevnostmi ve prospěch Německa. Cesta ke druhé světové válce byla otevřena…

pevnost Hanička

Nikdo se nedovede vžít do pocitů zklamání vojáků, kteří museli pohraniční opevnění potupně bez boje opustit. Německá armáda po zabrání Sudet na získaných objektech zkoušela své zbraně a taktiku, nutno říci, že nepříliš úspěšně. Z řady pevností byly alespoň vytrhány pancéřové zvony a střílny. Opuštěné objekty chátraly i po válce. Prvním odtajněným a veřejnosti zpřístupněným opevněním byla v r. 1969 tvrz Dobrošov. Po změně společenských poměrů stovky nadšenců opravují a zpřístupňují další objekty opevnění, ve snaze připomenout ostatním nenaplněné sny jeho stavitelů a odhodlání jeho obránců, ale i zradu našeho národa. Dobrovolné nasazení novodobých vlastenců z Klubů vojenské historie aj., kteří kromě svého času investují do oprav mnohdy i svoje nemalé prostředky, umožnilo otevření celé řady muzeí v pevnostech pohraničního opevnění a jejich záchranu a zpřístupnění pro další generace.



Lehké objekty

lehké opevnění

Lehký objekt vz.37 – slavný „řopík“. Po experimentech s objektem vz.36 byl jako standardní univerzální vzor pro objekty lehkého opevnění přijat vz. 37, navržený v několika variantách (vz.37 A, B, C, D a E). Tento bunkr pro sedm vojáků byl určen pro vedení kulometné, převážně boční palby, směrem k dalším obdobným objektům. Ze strany útoku nepřítele byla vystavena pouze nepřerušovaná nejsilnější stěna pevnůstky, navíc chráněná kamenným záhozem. Uspořádání objektů s palbou do boků znemožňovalo protivníkovi vést účinnou dělostřeleckou palbu proti zranitelným střílnám nebo vchodu. Geniální pevnůstka měla odolat přímému zásahu granátu až do ráže 100 mm. Tyto objekty byly budovány v souvislých řadách, ve vzdálenosti 150 – 400 m od sebe, v jedné linii, v otevřeném terénu ve dvou, na kritických místech až čtyřech liniích.

Lidový název „řopík“ pochází od zkratky Ředitelství opevňovacích prací, které bylo pověřeno řízením výstavby opevnění.

Na stovky těchto objektů můžete narazit v Orlických a Jestřebích horách, ale i na hřebenech Krkonoš.


Těžké objekty

těžké opevnění

Obdobně jako řopíky měly vést boční palby i objekty těžké. Souvislá linie těžkého opevnění měla dokázat dlouhodobě zadržet postup německých vojsk do vnitrozemí. Hlavním prvkem těžkého opevnění byl tzv. pěchotní srub pro 10-40 vojáků, vyzbrojený těžkými kulomety a děly. Objekt měl zpravidla jedno podzemní patro, s ubikacemi vojáků a sklady, a jedno patro nadzemní, se střeleckými místnostmi. Palba měla být vedena jak ze střílen, tak z pancéřových zvonů ve stropech objektů. Objekty měly řadu dokonale technicky vyřešených zařízení, včetně vlastní studny, systému odvětrávání zplodin při palbě nebo třeba i na tehdejší dobu neobvyklý splachovací záchod. Boj mohl být z těchto objektů veden dlouhodobě, vojáci měli k dispozici dostatečnou zásobu střeliva i potravin. Bunkry nejvyšší třídy odolnosti byly schopné přestát palbu protivníkových střel až do ráže 420 mm, přičemž naprostá většina tehdy dostupných zbraní německé armády měla ráži přibližně desetkrát menší.

Pěchotní sruby dnes najdeme jako součást tvrzí, nebo jako samostatně stojící objekty těžkého opevnění – např. v tzv. uzávěře Jestřebích hor (u Odolova), u Náchoda (Březinka), nebo u Rokytnice v Orlických horách.


Dělostřelecké tvrze

pevnost Babí (Stachelberg)

Pro vedení přímé palby na postupující vojska nepřítele byly určeny tzv. dělostřelecké tvrze, tedy skupiny železobetonových pevností, umožňujících kruhovou obranu. Kromě pěchotních srubů byly v jejich sestavě i zvláštní objekty: dělostřelecké sruby pro dalekonosné houfnice, otočné dělostřelecké věže a minometné sruby. Všechny objekty byly navzájem propojeny rozsáhlým systémem podzemních chodeb se skladovacími prostorami a ubikacemi. Tvrze měly být hájeny stovkami vojáků, kteří se mohli bránit i v úplném obklíčení po dobu několika měsíců.

V linii těžkého československého opevnění od Trutnova po Ostravu rozhodlo Ředitelství opevňovacích prací o vybudování celkem 13 dělostřeleckých tvrzí, z toho 7 mělo být na území Královéhradeckého kraje. Nejmohutnější tvrz Babí u Žacléře měla být schopna na nepřítele vystřelit během minuty 243 ran z celkem deseti houfnic.

Úplně dokončena nebyla ani jedna dělostřelecká tvrz (u tvrze Jírova hora a Poustka nebyla vůbec zahájena stavba), zpřístupněné jsou v Královéhradeckém kraji pevnosti Hanička a Skutina v Orlických horách, Dobrošov u Náchoda a Babí u Trutnova.



ZPŘÍSTUPNĚNÉ OBJEKTY v Královéhradeckém kraji:


Pevnost Babí (Stachelberg)

Z plánované největší tvrze československého opevnění byl postaven jediný objekt, pěchotní srub T-S 73. V jeho interiéru jsou instalovány expozice věnované opevnění, je zpřístupněna také část podzemních prostor tvrze a „řopík“ vzor 37 typ A-160.

www.stachelberg.cz

pevnost Babí (Stachelberg)
pevnost Babí - lehké opevnění vz.37
pevnost Babí (Stachelberg)
pevnost Babí (Stachelberg)
pevnost Babí (Stachelberg)


Pevnost Dobrošov

Od r. 1969 zpřístupněná tvrz - dělostřelecký srub N-S 75 "Zelený", pěchotní srub N-S 72 "Můstek" a část přilehlého podzemí (muniční skladiště, kasárna). V provozní budově se nachází stálá expozice věnovaná čs. armádě první republiky.

www.pevnost-dobrosov.kvalitne.cz

pevnost Dobrošov
pevnost Dobrošov
pevnost Dobrošov
pevnost Dobrošov
pevnost Dobrošov


Pevnost Hanička

Dělostřelecká tvrz z 30. let přebudovaná v osmdesátých letech na protiatomový úkryt a moderní velitelské stanoviště. Zpřístupněno je podzemí tvrze, dělostřelecký a pěchotní srub. Ve vstupní budově je umístěna výstava zbraní a techniky.

www.hanicka.cz

pevnost Hanička
pevnost Hanička
pevnost Hanička
pevnost Hanička
pevnost Hanička


Pevnost Skutina

Od r. 2000 je veřejnosti zpřístupněn jeden ze dvou dokončených objektů tvrze - pěchotní srub N-S 48 „U stodol“. Kromě obou pater objektu je možno sestoupit po schodišti do rozsáhlého podzemí a shlédnout postup výstavby podzemních chodeb.

www.tvrz-skutina.cz

pevnost Skutina
pevnost Skutina
pevnost Skutina
pevnost Skutina
pevnost Skutina


Pěchotní srub N-S 84 „Voda“

Nově otevřený objekt těžkého opevnění je součástí "Běloveského pevnostního skanzenu". Expozice s unikátními exponáty zbraní, uniforem a vybavení je doplněna videoprojekcí. Srub je snadno dostupný od nákupních center v Náchodě-Bělovsi. Vzhledem k této poloze a díky tomu, že se jedná o výjimečný, pouze jednopatrový objekt, je zcela bezbariérově přístupný.

www.brezinka.cz

pěchotní srub N-S 84 Voda
pěchotní srub N-S 84 Voda
pěchotní srub N-S 84 Voda
pěchotní srub N-S 84 Voda
pěchotní srub N-S 84 Voda
pěchotní srub N-S 84 Voda
pěchotní srub N-S 84 Voda


Pěchotní srub N-S 82 „Březinka“

Objekt těžkého opevnění N-S 82 „Březinka“ nad Náchodem je zcela ve funkčním stavu, včetně originálního pevnostního kanónu. Projekt "Běloveského pevnostního skanzenu" představuje ucelenou koncepci objektů těžkého a lehkého opevnění části pevnostní linie.

www.brezinka.cz

pěchotní srub N-S 82 Březinka
pěchotní srub N-S 82 Březinka
pěchotní srub N-S 82 Březinka
pěchotní srub N-S 82 Březinka
pěchotní srub N-S 82 Březinka


Pěchotní srub N-S 71 „V sedle“ (KAHAN III)

Pěchotní srub nedaleko pevnosti Dobrošov měl pozoruhodný osud. Objekt předválečného opevnění byl v souvislosti s výstavbou protiatomového krytu v tvrzi Hanička přestavěn pod krycím názvem Kahan v letech 1986-1989 na spojovací centrum tajné Státní bezpečnosti ministerstva vnitra. V současné době zde Klub čs.opevnění „Montace“ provozuje muzeum studené války.

www.kahan3.wz.cz


Pěchotní srub T-S 27 „Nad cestou“

Samostatný pěchotní srub postavený v I. stupni odolnosti. Objekt se zachoval ve velmi dobrém stavu. Od roku 1998 probíhá jeho postupná rekonstrukce. Přesto, že všechny práce nejsou ještě dokončeny, objekt je možné navštívit již nyní.

www.t-s27.cz


Pěchotní srub T-S 26 „Odolov“

Oboustranný samostatný pěchotní srub postavený v I. stupni odolnosti blíže vesničky Odolov v horském masívu Jestřebích hor. Objekt je postupně vybavován, připravena je i malá vojensko-historická expozice dokumentů, munice a zbraní.

www.t-s26.cz

pěchotní srub T-S 26 Odolov
pěchotní srub T-S 26 Odolov
pěchotní srub T-S 26 Odolov
pěchotní srub T-S 26 Odolov
pěchotní srub T-S 26 Odolov


Pěchotní srub T-S 20 „Pláň“

Samostatný srub II.třídy odolnosti u obce Chlívce, směrem na Červený Kostelec. V objektu je muzeum věnované 2.světové válce, s množstvím exponátů dobové výstroje a výzbroje. Památník obětem bojů za svobodu Československa z let 1938-1945.

www.t-s20.unas.cz


Pěchotní srub T-S 19 „Turov“

Samostatný pěchotní srub v Jestřebích horách přehrazoval spolu se sousedním objektem T-S 20 silnici Stárkov – Červený Kostelec. Na objektu byly za německé okupace prováděny zkoušky odolnosti, byl proto značně poškozen. V současné době prochází rozsáhlou rekonstrukcí, kterou provádí na své náklady místní Klub vojenské historie. Prohlídka je možná po předchozí dohodě.

www.t-s-19.wz.cz


Pěchotní srub T-S 5 „U křížku“

Postupně rekonstruovaný objekt s expozicí věnovanou čs. opevnění, čs. armádě a osudům letců a letadel z 2. světové války. Postaven v r.1937 na východním okraji Jestřebích hor, na pravém křídle plánované dělostřelecké tvrze Jírova hora.

www.ts5.estranky.cz


Pěchotní srub R-S 74 „Na Holém“

Pěchotní srub se nachází přímo u parkoviště k dělostřelecké tvrzi Hanička, jeho prohlídku lze proto spojit s návštěvou této pevnosti. Objekt byl za Mnichovské krize zcela vybaven a vyzbrojen protitankovými kanóny a kulomety. Přestože je vnitřní část nepřístupná, srub stojí za zhlédnutí, vzhledem ke své výjimečné zachovalosti. U srubu se rovněž dochoval protitankový příkop a byl zrekonstruován systém protitankových překážek.

www.kvh-praha.cz

pěchotní srub R-S 74 Na Holém
pěchotní srub R-S 74 Na Holém
pěchotní srub R-S 74 Na Holém
pěchotní srub R-S 74 Na Holém
pěchotní srub R-S 74 Na Holém


Lehký objekt vz.37 v Babí u Náchoda

Jeden z téměř 10 000 objektů lehkého opevnění vz.37, rozmístěných na československé hranici. Pevnůstka vz. 37 typ D2 je uvedena do stavu z roku 1938 - interiér je plně vybaven vnitřním zařízením a výbavou včetně výzbroje. Provádí se zpravidla v dobových uniformách.

www.brezinka.cz


Lehké opevnění v Jestřebích horách

Linie lehkého opevnění se nacházely podél celé hranice. Navštívit můžete dochované a rekonstruované objekty vz. 37 v Jestřebích horách, mezi Zbečníkem u Hronova a Odolovem, kde v druhém sledu doprovázely těžké opevnění. Opravené objekty se nacházejí například u pěchotního srub T-S 20 „Pláň“, kde se zachoval i protitankový příkop a zákopy spojující jednotlivé objekty.

www.t-s20.unas.cz


Lehké opevnění v Orlických horách

Navštívíte-li Orlické hory, nelze si nevšimnou betonových objektů předválečného čs.opevnění. Kromě velkých pevností slavných jmen se na hřebenech a v lesích skrývají též stovky „řopíků“ – lehkých bunkrů, které zde byly budovány v několika sledech. Řada z nich již byla nadšenci zpřístupněna k prohlídce, nebo se jejich zpřístupnění připravuje.


Fotogalerie

ČESKÝ RÁJ
KRKONOŠE A PODKRKONOŠÍ
KLADSKÉ POMEZÍ
HRADECKO
ORLICKÉ HORY A PODORLICKO