Turistický portál Královéhr. kraje

Úvodní stránkaPamátkyPevnosti

Barokní pevnosti

Prostor mezi Orlickými horami a pohořím Krkonoš byl odpradávna jedním z nejsnadnějších přístupů do jinak horami obklopené české kotliny. A proto právě tudy procházely armády oběma směry. Oblast dnešního Královéhradeckého kraje se tak stala, spolu s ostatním územím dalších krajů, místem mnoha vojenských střetů.

pevnost Josefov
V roce 1763 ztratila císařovna Marie Terezie definitivně území Slezska a Kladska v důsledku vojenských nezdarů z předchozích válek. Tyto skutečnosti donutily habsburský dvůr k vážným úvahám o reformě rakouského vojenství. Do Vídně byli povoláni odborníci z Francie, proslulé svou vyspělostí v oboru fortifikačního (pevnostního) stavitelství.

V roce 1780 vykoupila císařská komora část smiřického panství s vesnicí Ples a 3. října téhož roku byl pak v místě budoucí Jaroměřské brány položen za přítomnosti císaře Josefa II. základní kámen vojenské bastionové pevnosti. Pevnost vznikla v letech 1780 - 1787 podle plánů francouzského inženýra Duhamel de Querlonde nad soutokem Labe a Metuje. Zbrojnici, nemocnici, velitelství, kasárna a jiné vojenské budovy doplnily v následujících letech civilní domy stavěné podle přísných regulačních plánů. Nejsilnější zbraní císařské pevnosti, pojmenované roku 1793 podle svého zakladatele, císaře Josefa, byl rozsáhlý podzemní obranný systém o celkové délce 45 kilometrů. Pevnost patří k našim nejvýznamnějším památkám vojenské architektury a opevňovacího umění v 18. století.

Vzhledem k strategické poloze východních Čech, jako blízkého pohraničí tehdejšího rakousko-uherského mocnářství, hledala císařská armáda vhodné místo pro zřízení další velké pevnosti a umístění posádky. Volba nakonec padla na Hradec Králové, který tak byl v poslední čtvrtině 18. století přestavěn na vojenskou pevnost. Pětadvacet let trvající stavba zcela změnila vzhled města i jeho okolí. Byly zbourány nejen domy přímo v prostoru stavby pevnosti, ale i rozsáhlá předměstí, která se ocitla vně pásu hradeb. Pevnost obkroužila staré královské věnné město hradbami a předsunutými bastiony, uvnitř hradeb byla postavena kasárna, prachárny, budovy velitelství aj. Tehdejší pevnostní technika spočívala ve vytvoření desítky metrů širokých valů a náspů ze zeminy, zpevněných na bocích cihlovými zdmi. Při ostřelování nepřítelem by tak trvalo velmi dlouho, než by se děla dokázala zcela prostřílet skrz obrovskou masu hradby a otevřít průchod pro útok vojáků. I když byla pevnost po svém dokončení v r. 1789 vynikajícím technickým dílem, její význam nepřetržitě klesal. Její bezcennost definitivně potvrdila hlavní bitva prusko-rakouské války v r. 1866, když se útočící pruská vojska silné hradecké pevnosti vyhnula a rozhodující střetnutí se odehrálo dále, v okolí Sadové a Chlumu. Funkce Hradce Králové jako pevnostního města tak ztratila smysl. Ale ještě dlouhých čtrnáct let trvalo, než byla vůbec zahájena jednání o zboření hradeb a zrušení pevnosti, která čím dále tím více omezovala rozvoj a možnou výstavbu města. Po složitých jednáních, kdy císařská a královská armáda požadovala, aby bourání a odklízení hradeb zajistilo město a zároveň aby nahradilo armádě zrušené objekty, došlo v r. 1894 konečně k dohodě a bylo slavnostně započato s bouráním.


Pevnost Josefov

Turistickou atrakcí je prohlídkový okruh pozoruhodným podzemním labyrintem. Atmosféru umocňuje osvětlení voskovými svícemi. Návštěva může být doplněna o prohlídku dalších kasematních prostor a především lapidária barokních soch M. Brauna.

www.pevnostjosefov.wz.cz


Fotogalerie

ČESKÝ RÁJ
KRKONOŠE A PODKRKONOŠÍ
KLADSKÉ POMEZÍ
HRADECKO
ORLICKÉ HORY A PODORLICKO