Hradiště

S přechodem lidstva od lovecko-sběračského způsobu obživy k zemědělství vyvstala potřeba chránit svá obydlí před případnými útočníky. V době kamenné vznikala kolem prvních sídlišť ohrazení, která zabraňovala nekontrolovanému přístupu do prostoru osady. V době bronzové a železné jsou pak již budovány důmyslně plánované obranné stavby, různá opevněná sídliště a útočiště, která souhrnně nazýváme hradišti. Hradiště využívala okolního terénu, často vznikala na vrcholcích příhodných kopců, strmými svahy chráněných vyvýšeninách a na ostrožnách řek. Tyto opevněné lokality pak sloužily nejen zde usídleným obyvatelům, ale v případě válečného ohrožení jako úkryt i ostatním příslušníkům kmene. Teprve s příchodem temného středověku se hradiště stávala sídlem společenské elity a mnohá byla přestavěna na první kamenné hrady.

Typickými opevňovacími prvky starého hradiště jsou příkop a násep-val, mnohdy v několika řadách. Na rozdíl od hradu byla z kamene budována jen čelní stěna hliněného valu, který byl často prokládán nebo zpevňován dřevěnými konstrukcemi. Na vrcholu valů a někdy i před příkopem pak stávala ochranná palisáda. Důležitým místem opevnění bývaly brány, často velmi sofistikovaně zbudované.

Po těchto opevněním chráněných sídlištích zbyly v terénu různě zachovalé pozůstatky. V Královéhradeckém kraji bylo doloženo a prozkoumáno nejméně 32 hradišť z různých období, nejvíce z doby bronzové a doby po příchodů Slovanů, která se dokonce nazývá „dobou hradištní“. Mnohé hradištní pevnosti však zanikly při stavbách středověkých hradů (Opočno, Potštejn, Náchod), nebo při postupné přeměně ve středověké město (Jaroměř, Hradec Králové, Nové město n. M.). Jedním z největších dochovaných hradišť ve střední Evropě je východočeský Češov, jehož valy dosahují ještě dnes mnohametrové výše a poskytují impozantní pohled. Dojem je umocněn, pokud si připomeneme, že obrovské masy zeminy a kamení byly přemísťovány ručně, jen s primitivními nástroji.

Mezi další zajímavé lokality patří Kal, nebo hradiště v Ostroměři. Polovina hradišť Královéhradeckého kraje se nachází v oblasti Českého ráje, čímž zde dotváří trojlístek historických turistických objektů zámky-hrady-hradiště.

Češov

Češovské hradiště upoutává odedávna pozornost pro mohutnost a délku své fortifikace. Je jedním z nejlépe zachovaných opevněných sídel v Čechách. Opevnění na celkem 53 ha plochy se skládalo z několika vnějších i vnitřních hradeb, které dále rozčleňují prostor. Val vnější hradby má ještě dnes úctyhodnou výšku asi 11 metrů, příkop pod ní je pak 2-3 m hluboký. Původně pravěké hradiště bylo osídleno a přestavěno Slovany, údajně sloužilo jako hraniční kmenová pevnost východočeských Charvátů proti Zličanům. Areál je dnes nejlépe přístupný od obce, kde se také nacházejí informační tabule. Na této straně rovněž nejvíce vynikne obrovský rozměr opevnění.

Prachovské skály

V areálu skalního města vznikl komplex s doklady slovanského osídlení, který zahrnoval řadu opevněných lokalit. Soustava hradišť využívala velmi členitý terén a reliéf pískovcových skal. Rozsáhlý fortifikační systém byl připojen na skalní bloky, důležité průchody do skal byly zataraseny břevny. Dominantním hradištěm byl Starý Hrádek v centrální části, dalšími pevnostmi byly např. Plecháč, Přední Točenice nebo hradiště Na Vrších. Velmi silně opevněno bylo tzv. Prachovské sedlo, které svými valy bránilo přístup od jihovýchodu. Opevnění bylo tvořeno nejen prostými náspy, ale přímo hradbou s dřevěnou roštovou konstrukcí, která byla z vnější strany opatřena kamennou zdí.

Markvartice – Šance

Jihovýchodně od Markvartic se nachází jedna z mála prozkoumaných lokalit typu čtyřúhelníkových valů stavěných v laténském období Kelty. Funkce takovýchto valů byla zřejmě kultovní a shromažďovací. Lze usuzovat i na význam paleoastrologický. Valy v Markvarticích byly totiž vybudovány na místě, odkud lze o jarní a podzimní rovnodennosti pozorovat východ slunce přímo nad vrcholem Veliše, který je dominantou okolní krajiny. Z původního opevnění se dobře zachoval pouze jižní val, vysoký přes 3 m. V opevněném areálu se našly stopy po výstavných stavbách a doklady o provádění kultovních aktivit.

Vesec u Sobotky – Poráň

Hradiště Poráň je zajímavě situováno na výrazné skalnaté ostrožně, čnící až 40 m nad údolím Plakánek a potokem Klenice. Kolmé pískovcové srázy ohraničují plochu hradiště ze severní, západní a jižní strany. Jedinou přístupnou je tak strana východní, na které bylo nutné vybudovat fortifikaci, která se skládala ze dvou náspů doplněných příkopem. Opevnění bylo využíváno v době bronzové, Kelty a následně i Slovany. Návštěvou této historické lokality si lze zatraktivnit návštěvu přírodní rezervace v údolí Plakánek.

Kal - Vala

Nedaleko hradu Pecka, jižně od obce Kal, se na výrazném ostrožném návrší dochovaly pozůstatky mohutného hradiště, s významným nálezem předmětů avarského původu. Opevněná plocha zaujímala vrcholy s názvy Vala a Hradiště a dosahovala velikosti přes 30 ha. Hradiště je nejlépe přístupné od severu, kde se nachází v místě původní brány vstup do centrálního prostoru rozlehlého areálu. V severní části návrší Vala jsou i nejlépe vidět zbytky impozantního opevnění, tvořeného příkopem a valem s čelní kamennou stěnou. Na ostatních stranách bylo opevnění méně výrazné, vrcholová plošina je od přírody dobře chráněna strmými srázy, s převýšením až 100 m. Hradiště bylo postaveno v době bronzové a později přebudováno Slovany.

Ostroměř - Hradišťko

Na ostrožně nad řekou Javorkou, na východním okraji Mlázovického chlumu bylo v druhé polovině 9. století vybudováno jako jedno ze sídel slavníkovského rodu Charvátů rozsáhlé (30 ha) hradiště. Obydleno bylo až do 12. století, což dokládá archeologickým výzkumem zjištěné množství sídlištních objektů, v podobě zahloubených a srubových obydlí. Mohutné opevnění s příkopem širokým až 16 m a valem vysokým až 10 m je nejlépe zachováno na západní a severovýchodní straně. Uvnitř hradiště, na nejvyšším místě, se nachází menší opevněný vnitřní prostor, tzv. akropole, nyní vymezená zbytky valů s příkopem. Hradba akropole, která bývala patrně velmožským sídlem, byla původně asi 2,5 m široká, s kamennou zdí na vnější straně.

Konecchlumí - Hůra

Nevelké hradiště, chráněné valem a příkopem, se nachází na západním konci táhlého Hořického chlumu. Nálezy jej datují do starší doby železné a ke keltskému kulturnímu okruhu (halštat). Nejvýraznější zbytky fortifikace se dochovaly na západní a zejména na východní straně, kde je patrný příkop a kde zbytky valu dosahují výšky až 1,5 m. Hradiště je situováno kousek nad tzv. Konecchlumskou mohylou - pomníkem Viléma Konecchlumského, který byl popraven na Staroměstském náměstí roku 1621.

Nové Město nad Metují

Již z původního názvu města – Hradiště nad Metují je patrné, že vzniklo na místě někdejší pravěké pevnosti. Město bylo plánovitě založeno r. 1561 na vysoké ostrožně nad meandrem řeky Metuje na troskách tohoto opevněného sídliště, pocházející z doby bronzové. Další hradiště slezkoplatěnické kultury ze stejné doby se dodnes dochovalo v podobě příkopu a šestimetrového náspu jen asi půl kilometru východně od centra současného města. Val hradiště byl z přední strany zpevněn kamennou zdí z místního materiálu – opuky.

Habřina – Prašivka a Neznášov

U osady Habřina se nacházejí pozůstatky dvou hradišť z různých období. Východně od vesnice je v lokalitě Prašivka situována hradištní pevnost ze starší doby halštatské. Ploché návrší bylo na ploše téměř 2,5 ha opevněno valem s palisádovou hradbou. Další hradiště z doby bronzové stávalo na kopci Vražba severně od obce. Nad strmými svahy spadajícími k potoku Hustířanka byl nasypán val, stejně jako u druhého hradiště také opatřený palisádou z kolmých a šikmých kůlů. Prostor bývalé akropole hradiště později zaujal středověký hrádek Neznášov (Rotmberk).

Hradec Králové

Na návrší severovýchodně od soutoku Labe s Orlicí, v místech nynějšího starého města, bylo postaveno opevněné výšinné sídliště již v době kamenné. Opevnění pak bylo ve starověku vícekrát využito a přestavěno. Hradiště dosáhlo největšího rozkvětu v době bronzové, kdy dosáhlo rozlohy 12 ha. Je považováno za centrum tzv. lužické kultury. Fortifikace se skládala z příkopu a valu s palisádou, později z náspu zpevněného dřevěnou konstrukcí. Ve slovanské době hradištní byla plocha znovu opevněna hradbou s roštovou konstrukcí a kamennou opukovou zdí v čele. Prostor bývalého hradiště však ve 13. století zcela překryla výstavba středověkého města a později barokní pevnost.

Královéhradecký kraj