Portál sociálních služeb

Sociální službyZpravodajAktualityPro poskytovatele služeb

Konference Aktuální stav a perspektivy v oblasti sociálních služeb

Logo - Spolufinancováno EU

6. 8. 2012 Autor: Jiří Zeman

Královéhradecký kraj ve spolupráci s Univerzitou Hradec Králové a advokátní kanceláří HOLEC, ZUSKA & Partneři připravily celostátní konferenci na téma „Aktuální stav a perspektivy v oblasti sociálních služeb“. Přednášející představily aktuální otázky veřejné podpory a veřejného zadávání při financování sociálních služeb, dílčí výstupy projektu Ministerstva práce a sociálních věcí Podpora procesů v sociálních službách a připravovaný model víceletého financování v Královéhradeckém kraji.

Aktuální právní rámce poskytování sociálních služeb a zadávání sociálních služeb

V prvním bloku představil JUDR. Karel Zuska pohled na právní úpravu poskytování sociálních služeb. Stávající legislativa jasně nevymezuje rozsah služby, nezabývá se ani jejich zadáváním, tedy tím, komu finanční prostředky z veřejných rozpočtů na poskytování služeb platit. Financování sociálních služeb by se měla řídit obecnými principy financování služeb veřejných zdrojů:

  • Hodnota za peníze -princip vymezuje, že pokud jsou veřejné finanční prostředky vynakládány na zajištění služeb, mělo by být jasně patrné, co za ně veřejný sektor dostává

  • Legitimní očekávání - princip formuluje, že chování veřejného zadavatele musí být transparentní, předvídatelný a jednotný, pro sociální služby jsou to především jasná pravidla pro vstup do sítě a pravidla pro omezení financí

  • Dodržení principů 3E – účelnost, efektivnost a hospodárnost - veřejný zadavatel je povinen sledovat, kam směřují vynaložené finanční prostředky, vyhodnocovat přiměřenost vyrovnávacích plateb, stanovovat a kontrolovat dosahování cílů služeb

  • Průhlednost finančních vztahů – složitost v sociálních službách umocňuje vícezdrojové financování, poskytovatelé by však měly transparentně klíčovat náklady na konkrétní služby

  • Hospodářská soutěž – také u sociálních služeb by mělo platit, že při poskytování služeb by měla fungovat soutěž, tedy rovný přístup k tomu, aby mohly služby poskytovat různé subjekty

  • Procesní zásady veřejného zadávání – při obsazování sítě služeb musí být dodržován princip soutěže, transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace

Aby byl zajištěn soulad s obecnými principy, je nutné určit objektivní vyrovnávací platbu poskytovatelům sociálních služeb, která bude poskytována na konkrétní rozsah poskytovaných služeb na základě „aktu pověření“. Poskytovatel pak získá právo poskytovat službu, která bude financována z veřejných zdrojů.

V další části se JUDr. Karel Zuska věnoval otázkám dopadů novely zákona o veřejných zakázkách na oblast zadávání sociálních služeb, metodice způsobu jejich zadávání a zejména nové zadávací směrnici Evropského parlamentu a Rady o zadávání veřejných zakázek a o udělování koncesí. To by umožnilo v novele zákona o veřejných zakázkách umožnit zadávání sociálních služeb v režimu výjimky. Platný zákon však určuje povinnost zrušit zadávací řízení v případě, že je hodnocena jediná nabídka. U sociálních služeb tak vzniká riziko, že by služba nemohla být zadána, protože z praxe je patrné, že v územích poskytuje služby právě jeden poskytovatel. Jistou možností je, že na základě aktu pověření, který je vydán v souvislosti s výběrem poskytovatele do sítě služeb a po posouzení možnosti „konkurence“ v dané oblasti bude možné zadávat služby formou jednacího řízení a to buď s uveřejněním, nebo bez uveřejnění v závislosti na otevřenosti trhu sociálních služeb.

Aktuální stav přípravy systému dlouhodobé péče

Ing. Daniela Lusková z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR představila stávající dění v systému dlouhodobé péče. Stávající stav významně ovlivňuje resortismus MPSV a Ministerstva zdravotnictví, v jehož důsledku se resorty nemohou dohodnout. Přepokládá se, že systém podpoří péči seniory a osoby se zdravotním postižením v domácím prostředí, zvýšení efektivnosti a modernizaci péče. V rámci systému bude jasný vstup v podobě přiznání statusu klienta dlouhodobé péče, který zajistí stávající nerovnost mezi klienty zdravotní a sociální péče, kdy ve zdravotnictví jsou nízké úhrady, klient sociální péče se významně podílí na úhradě.

Systém je navržen tak, že klienti dlouhodobé péče, kterým bude status přiznán posudkovou komisí, budou mít právo vyžívat služby dlouhodobé péče, které budou poskytovány jak v terénu, tak pobytovou formou. Poskytovatelé služeb budou mít registraci zdravotnického zařízení a poskytovatele sociálních služeb. Vzniknou týmy komunitních sester a sociálních pracovníků na úrovni obcí s rozšířenou působností, ti budou částečně poskytovat služby, ale především zprostředkovávat jejich zajištění. Celý systém pak bude financován ze zdravotního pojištění, z příspěvku na péči, ze zdrojů uživatelů a z dotací obcí, krajů a státu.

Stávající legislativní návrh byl pozastaven Legislativní radou vlády s tím, že je možné systém provázat novelizací existujících zákonů. V současné době však připravují ministerstva společné memorandum ministra zdravotnictví a ministra práce a sociálních věcí ke zlepšení dostupnosti dlouhodobé zdravotně – sociální péče.

Projekt Podpora procesů v sociálních službách

Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo prostřednictvím Ing. Hany Prokopové – Nesrstové a PhDr. Vladany Vaskové systémový projekt Podpora procesů v sociálních službách. Projekt byl zahájen v loňském roce. Cílem projektu je podpořit dostupnost sociálních služeb prostřednictvím efektivního řízení, rozdělování a sledování finančních prostředků z veřejných rozpočtů.

V rámci projektu již vznikly studie analyzující českou a evropskou legislativní úpravu systému sociálních služeb v kontextu směřování služeb poskytovaných v obecném zájmu. Vznikají odborné materiály, které by měly usnadnit plánování, vyhodnocování a financování sociálních služeb. Mnohé materiály jsou již zveřejněny na stránkách projektu http://www.mpsv.cz/cs/9749, jiné ještě vznikají. V rámci projektu tak budou mimo jiné k dispozici mapy sociálních jevů, popis sociálních jevů, definice potřeb jednotlivých cílových slupin sociálních služeb, popis činností sociálních služeb, karty sociálních služeb. Metodiky pro tvorbu sítě, nákladové karty služeb, návrhy legislativních opatření, metodické činnosti, i materiály k budoucímu nastavení dlouhodobé péče. Projekt také pracuje s variantami financování sociálních služeb, které zahrnují možnosti převedení na kraje a zdokonalení stávajícího stavu, ale také platbu za výkony, zavedení individuálních účtů nebo zvýšení příspěvku na péči.

Měla by sociální práce na obcích ohrozit neziskové organizace?

Mgr. Radka Janebová, PhD. z Univerzity Hradec Králové a Mgr. Jan Vrbický z Magistrátu města Hradec Králové přednesli příspěvek ve kterém zvažovali výhody a nevýhody výkonu sociální práce na obcích v porovnání se sociálními službami. Podle nich má každá z forem svoji výhodu. Sociální služby by se měly zaměřit především na dlouhodobou a systematickou odbornou práci s uživateli. Tam mohou nejvíce využít svoji konkurenční výhodu.

Nastavení sítě sociálních služeb a víceleté financování

Další část konference byla zaměřena na přípravu konkrétního modelu síťování a financování služeb v Královéhradeckém kraji, která vzniká v rámci projektu Rozvoj dostupnosti a kvality sociálních služeb v Královéhradeckém kraji II, za podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. Zakázku na nastavení pravidel pro Královéhradecký kraj realizuje advokátní kancelář HOLEC, ZUSKA & Partneři. Své příspěvky z práce na metodice představili JUDr. Karel Zuska, Mgr. Jiří Zeman a Ing. Ivan Guman.

Příprava pravidel financování sociálních služeb respektuje stávající legislativní stav, je však schopna reflektovat i případné legislativní úpravy. Je nastavena tak, aby mohla být aplikována v krátkém období bez výraznějších změn. V dalších letech se pak budou dopracovávat a uvádět v život jednotlivé nástroje. Od roku 2013 tak kraj zafixuje stávající síť, aby po roce 2014 plně nastavil pravidla, která budou respektovat požadavky evropské i české legislativy a základní principy fungování sociálních služeb.

Systém počítá s 10 základními principy:

  • Řízení systému plánování a financování sociálních služeb - systém řízení je o to složitější, že se na něm podílejí obce, kraj a MPSV – navržen je tedy systém Řídící skupina/regionální řídící skupiny, který umožní řídit sociální služby za účasti všech významných partnerů ve spolupráci s poskytovateli služeb

  • Zainteresovanost subjektů sítě sociálních služeb – každý z výše uvedených subjektů hraje jistou roli při formování podoby sítě, systém vymezuje kompetence těchto subjektů a navrhuje doporučující nebo minimální pravidla, která vnesou do systému rozhodování transparentnost a věcnost.

  • Naplnění cílů a stabilita – pro poskytování služeb je klíčová stabilita a dosahování cílů. Obecným cílem je dosahování sociální změny, dílčí cíle služeb i vývoje sítě stanovuje strategie kraje, případně doporučení vydaná krajem, je však nezbytné pracovat se stávající sítí, tu formovat k žádoucím změnám. V mezidobí je žádoucí stabilita a zajištění finančních prostředků.

  • Otevřenost sítě – nastavení sítě garantuje pravidelné vyhodnocování stávající podoby sítě, na které navazuje změna struktury sítě (co do objemu a podoby služeb) a pravidelné otevření sítě novým poskytovatelům prostřednictvím veřejné soutěže na dodavatele. Ta umožní rovný přístup poskytovatelů sociálních služeb k veřejným financím, zároveň zvyšuje tlak na inovace a hospodárnost v sektoru sociálních služeb.

  • Objektivnost a předvídatelnost aktualizace – pro aktualizaci sítě musí existovat transparentní způsob vyhodnocení potřebnosti, jedná se o rozhodovací proces, do něhož vstupují informace o výskytu sociálních jevů, mapování potřeb obyvatel a vyhodnocení využití stávajících služeb. Zároveň jsou předem nastavena transparentní pravidla pro výběr poskytovatelů sociálních služeb, zahrnující především kvalitativní podmínky poskytování služeb.

  • Řízení o vyrovnávací platbě – za stávajících legislativních podmínek je nutné využít systém dotací, garantovaných prostřednictvím sítě. V budoucnu by bylo možné uvažovat alespoň část úhrady za poskytování sociálních služeb financovat nákupem služeb. Výše podpory je stanovena podle jednotného výpočtového mechanismu. Všichni donátoři respektují tato pravidla.

  • Zajištění principu slučitelné veřejné podpor při poskytování sociálních služeb – dotaci z veřejných rozpočtů bude nově moci získat pouze služba, která je v síti sociálních služeb, kam má přístup 1 x za určité období každý poskytovatel. Je stanovena výše vyrovnávací platby, která je vypočtena s ohledem na náklady, navýšené max. o přiměřený zisk. Existuje opatření před nadměrnou platbou z veřejného rozpočtu – to jsou opatření, která zajistí slučitelnost poskytování veřejných prostředků s pravidly veřejné podpory.

  • Objektivnost výpočtu vyrovnávací platby – na základě nákladových analýz je stanoven mechanismus výpočtu vyrovnávací platby, ten je složen z jednotlivých složek, tak aby respektoval náklady sociálních služeb. Zároveň je jasně vymezena sociální služby (karta služby), vymezení služby vychází zejména z personálního zajištění pracovníků přímé péče (personálních kapacit), obsahuje také další informace o místní a časové dostupnosti a předpokládaném rozsahu poskytovaných služeb (výkonová složka) v některých případech může být rozpracována do podrobnější formy, zahrnující jednotlivé složky činnosti (např. u služeb poskytovaných terénní i ambulantní formou).

  • Princip vícezdrojového financování - mechanismus ochrany před nadměrnou vyrovnávací platbou. Stávající systém je založen na financování ze strany MPSV, krajů a obcí, na financování se podílejí také další veřejné zdroje (obvykle prostředky ústředních státních orgánů). Stanovením výše vyrovnávací platby je vymezen strop, pro prostředky z veřejných rozpočtů. Kraj jako správce systému eviduje veškeré platby z veřejných prostředků těmto sociálním službám, v případě překročení definované vyrovnávací platby některé službě ji krátí svůj příspěvek (nejčastěji dotaci). Výše prostředků je předpokládaná kontinuálně, platformou pro dohodu je Řídící skupina.

  • Kontrola a vyhodnocování – stávající síť sociálních služeb musí být pravidelně vyhodnocována a kontrolována. Systém navrhuje zachovat stávající kontroly – finanční kontrolu, kontrolu dostupnosti, kontrolu prostřednictvím benchmarkingové aplikace, ale také využít výstupů z kontrol prováděných v rámci státní kontroly – kontroly registrací, inspekce kvality poskytování sociálních služeb a v neposlední řadě zavedení věcné kontroly poskytování sociálních služeb zaměřené na efektivitu poskytovaných služeb. Výstupy kontrol by měly být více využívány k řízení rozsahu poskytovaných sociálních služeb.

V rámci metodiky také byly vytvořeny materiály, které umožní objektivizaci rozhodování o sociálních službách. Některé z nich jsou jen v úrovni návrhu a budou dopracovány v následujících letech. Jedná se o:

  • Postup k mapování a vyhodnocování potřeb

  • Definici minimálního standardu prostorové dostupnosti

  • Doporučující kritéria pro stanovení minimální velikosti a časové dostupnosti služeb

  • Doporučení k využití přirozených zdrojů a souvisejících sociálních služeb

  • Doporučení k minimálnímu vytížení pracovníků

  • Minimální územní standard pokrytí služeb

  • Doporučení pro minimální podíl místních samospráv na financování sociálních služeb

  • Globální cíle služeb – doporučení k cílům, cílové skupině a činnostem sociálních služeb

Práce se sítí sociálních služeb je náročným a dlouhodobým procesem v letech 2013 a 2014 tak Královéhradecký kraj čeká velký kus práce na praktickém nastavení všech pravidel a vymezení jednotlivých sociálních služeb v krajské síti.

Nové příležitosti při realizaci objektů pro sociální služby

Konferenci zakončil příspěvek „Nové příležitosti při realizaci objektů pro sociální služby (objekty pro seniory)“ Ing. Jana Valentina z Českého vysokého učení technického v Praze. Příspěvek se zabýval výhodami projektů PPP při budování bydlení a služeb pro seniory.

Konference se konala 21. 6. v aule Univerzity Hradec Králové. Účastnilo se jí více než 150 účastníků.

Soubory ke stažení

  • Prezentace I, JUDr. Karel Zuska (pdf, 1218 kB, 6.8.2012)

    Dopady nového zákona o zadávání veřejných zakázek do sociálních služeb, obecné principy veřejných služeb, slučitelná veřejná podpora v sociálních službách.

  • Prezentace II, JUDr. Karel Zuska (pdf, 303 kB, 6.8.2012)

    Desatero pravidel systému víceletého financování - připravovaný model v Královéhradeckém kraji.

  • Konference Aktuální stav a perspektivy v oblasti sociálních služeb (pdf, 282 kB, 6.8.2012)

    Příprava modelu víceletého financování v Královéhradeckém kraji. Obecná východiska nastavení systému, nástroje řízení sítě, mechanismus vyrovnávací platby a jeho využití.