Základní pojmy

3.5.2015 15:03

Sociálně-právní ochranou dětí se rozumí zejména:

• a) ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu
• b) ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění
• c) působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny
• d) zabezpečení náhradního rodinného prostředí pro dítě, které nemůže být trvale nebo dočasně vychováváno ve vlastní rodině (§1 odst. 1. písm. a) - d) zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně - právní ochraně dětí, v platném znění)

Jiná fyzická osoba odpovědná za výchovu dítěte

= podle laické definice se jinou fyzickou osobou rozumí osoba, které bylo dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím příslušného orgánu (pěstoun, poručník, osvojitel).

Fyzická osoba

= odkaz viz. §15 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění.

Právnická osoba

= odkaz viz. § 20 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění.

Cílová skupina/klienti/děti

= dle zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění, se cílovou skupinou/klientem/dítětem rozumí nezletilá osoba. Nezletilou osobou se podle občanskoprávních předpisů rozumí osoba, která nedovršila 18 let věku, a to za předpokladu, že zletilosti nenabyla dříve, což je podle platných právních norem České republiky možné pouze uzavřením manželství.

Orgán sociálně-právní ochrany dětí

= dle § 4 odst. 1 písm. a)-f) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí v platném znění, jsou orgány zajišťující sociálně-právní ochranu dětí krajské úřady, obecní úřady s rozšířenou působností, obecní a újezdní úřady, ministerstvo práce a sociálních věcí, Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, Úřad práce ČR a dále obce v samostatné působnosti, kraje v samostatné působnosti, komise pro sociálně-právní ochranu dětí a další právnické a fyzické osoby, které jsou pověřeny výkonem sociálně-právní ochrany.

Sociální pracovník v oblasti SPOD

= dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách v platném znění, je to pracovník, který je svéprávný, bezúhonný, zdravotně způsobilý, a který vykonal nebo mu byly uznány zkoušky zvláštní odborné způsobilosti v oblasti SPOD (§ 34 zák. č. 312/2002 Sb., o úřednících, v platném znění).

Odbornou způsobilostí se rozumí:

• Řádně ukončené vysokoškolské studium v oblasti pedagogických a společenských věd zaměřených na sociální péči, sociální politiku, sociální práci, sociální pedagogiku, pedagogiku, právo, psychologii, vychovatelství, ošetřovatelství a v oblasti lékařství zaměřených na všeobecné a dětské lékařství.
• Řádně ukončené studium ve vzdělávacích programech uskutečňovaných na VOŠ v oboru sociální pedagogika, charitní a sociální péče, charitní a sociální činnost, sociálně-právní činnost, pedagogika-teologie a ukončené studium pro diplomované sestry nebo řádně ukončené maturitní studium v těchto oborech.
• Získání osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti na úseku OSPOD a praxe v oboru v délce trvání 1 roku.
• Absolvování 200 hodin akreditovaných vzdělávacích kurzů podle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, v platném znění a praxe 2 roky, jde-li o osoby, které sice ukončily VŠ nebo VOŠ, avšak v jiné oblasti studia než je uvedeno výše, nebo dosáhly středního či základního vzdělání nebo absolvovaly přípravu pro dobrovolníky u organizace, které byla udělena akreditace Ministerstva vnitra (zvláštní předpis), je-li tato příprava zaměřená na pomoc při péči o děti, mládež a rodinu v jejich volném čase.

Náhradní rodinná péče

= forma péče, při které je dítě vychováváno „náhradními rodiči“ přímo v jejich rodinách. Účelem je poskytnout dětem přechodnou či dlouhodobou péči v době, kdy se ocitají bez rodinného zázemí. V České republice jsou vykonávány tyto formy NRP - svěření dítěte do péče jiné osoby než rodiče, osvojení, pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, poručenství. V souladu s ustanovením zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně- právní ochraně dětí, v platném znění.

Poskytovatelé sociálně-právní ochrany dětí

= fyzické nebo právnické osoby, které splnily podmínky stanovené zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně- právní ochraně dětí, v platném znění, a bylo jim rozhodnutím krajského úřadu vydáno pověření k výkonu sociálně-právní ochrany. Pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí vydává krajský úřad na dobu neurčitou.

Psychologické vyšetření

= psycholog u žadatelů o zařazení do evidence pěstounů na přechodnou dobu posuzuje žadatele, jeho/jejího manželku/manžela, družku/druha, dítě/děti  a jiné osoby tvořící s žadatelem společnou domácnost, charakteristiku osobnosti žadatele, jeho zdravotní a psychický stav, předpoklady vychovávat dítě, motivaci, která vede žadatele k podání žádosti o svěření dítěte či dětí do pěstounské péče, posuzuje také stabilitu manželského vztahu a prostředí v rodině, případně další skutečnosti rozhodné pro svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu (viz. § 2 7 odst. 1 písm. e), odst. 2 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění). U žadatelů o zařazení do evidence osob vhodných pro výkon pěstounské péče na přechodnou dobu se také posuzuje schopnost pečovat o děti vyžadující speciální péči a schopnost spolupráce s rodiči dětí (§ 27 odst. 1 písm. f)zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění). Tento poslední požadavek je velice důležitý, charakterizuje totiž typický rys pěstounské péče na přechodnou dobu, tedy požadavek určité profesionality a akcent na návrat dítěte do původní rodiny, případně na předání dítěte do rodiny osvojitelské či do péče dlouhodobých pěstounů. Jelikož PPPD je tzv. pěstounskou péčí profesionální, je oproti „klasické“ pěstounské péči příprava na výkon takové péče ještě důležitější a probíhá v celkovém počtu až 72 hodin.

Pěstounská péče na přechodnou dobu ( PPPD)

= pěstounská péče na přechodnou dobu zajišťuje dětem, aby se při selhání původní rodiny dostaly do rodinného prostředí a nemusely toto náročné období právní nejistoty trávit v ústavní výchově.

Příprava pěstounů přechodnou dobu

= obecně lze říci, že v přípravě jde o předávání informací zájemcům o PPPD, o jejich rozvoj a vzdělávání. Je to také prostor pro to zjistit, zda se skutečně zájemce chce stát pěstounem na přechodnou dobu, zda pro to má dostatek předpokladů a kompetencí. Příprava se zaměřuje na posilování těchto kompetencí. Závěrečná zpráva z přípravy je součástí podkladů, které společně posoudí pracovníci krajského úřadu a na jejichž základě poté krajský úřad vydá rozhodnutí o zařazení/nezařazení do evidence pěstounů na přechodnou dobu.

Odborné posouzení

= děti, které přicházejí do přechodné pěstounské péče, zažily často v životě již mnohá traumata a ztráty. PPPD by jim měla nabídnout co nejstabilnější a nejklidnější prostředí. Proto je třeba posoudit- životní zabezpečení a bydlení, rodinnou situaci, osobnostní předpoklady a charakteristiky žadatelů a jejich zdravotní stav.