23.4.2009
Setkání s řeckými lékaři
V rámci monitoringu kontaktů projektu Paměť Evropy se Mirek Brát setkal se řeckými lékaři, kteří v Hradci Králové pracují.
Smyslem projektu je podpořit mediální obraz Královéhradeckého v oblasti zahraničních kontaktů a vztahu Královéhradeckého kraje k národnostním minoritám. Projekt se zaměřuje na rozptýlenou řeckou komunitu, která se v bývalém Československu utvářela v 50. letech 20. století (jednalo se o cca 13 000 lidí) jako výsledek občanské války v tehdejším Řecku. Část této komunity se usídlila v Královéhradeckém kraji, kde žije dodnes.
23.4.2009
V rámci monitoringu kontaktů projektu Paměť Evropy se Mirek Brát setkal se řeckými lékaři, kteří v Hradci Králové pracují.
20.4.2009
Symbolické podání ruky před objektem Řeckého velvyslanec tví v Praze stvrdilo spolupráci mezi Mirkem Brátem a tiskovým radou Georgem Hatziioanou v rámci budování kontaktů projektu Paměť Evropy.
3.4.2009
Nyní, v době integrující se Evropy i v čase českého předsednictví v EU, je zajímavé poukázat, jakým vývojem prošla tato primární řecká komunita, jakým způsobem se adaptovala, jak vnímají život v Česku další generace vzešlé z této komunity. Je nutno poznamenat, že Královéhradecký kraj není místem, kde je řecká komunita nejsilnější. Přesto se Královéhradecko stalo místem, kde se Řekové adaptovali ( nacházeli zaměstnání v továrnách v Trutnově, s řeckým fenoménem je spojen například Dvůr Králové n.L., současné studie jmenují jako místo se řeckou komunitou i samotný Hradec Králové.)
3.4.2009
V roce 1830 se Řekům po desetiletém osvobozovacím boji a za podpory evropských velmocí konečně podařilo zbavit nadvlády rozpadající se Osmanské říše. V prvním Londýnském protokolu bylo Řecko 3. února 1830 vyhlášeno za dědičnou monarchii. Roku 1832 se země stala nezávislým královstvím v čele s králem Ottou I. Zpočátku území státu zahrnovalo pouze jižní a střední oblasti Řecka. V obou balkánských válkách (1912-1913) získalo Řecko velkou část dnešní severní části země. Roku 1947 dosáhlo Řecko své dnešní rozlohy.