Poutní kostel v Pace po letech zazáří v celé své kráse
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Nové Pace postavený podle plánů Kryštofa Dientzenhofera patří k nejcennějším památkám vrcholného baroka v Čechách. Jako součást bývalého kláštera paulánů zažil řadu historických zvratů. K posledním velkým opravám kostela došlo až ve 30. letech 20. století. Na další velké opravy musel kostel počkat do začátku milénia, kdy se od roku 2002 opět rozeběhly stavební práce a došlo k postupné obnově exteriéru klášterního kostela. V současné době bylo dokončeno restaurování nástěnných maleb. Za obnovu freskové výmalby získala Římskokatolická farnost Nová Paka v červnu 2022 Cenu památkové péče Královéhradeckého kraje.
"Dědictví zavazuje: to není jen nezpochybnitelný fakt. Je to název ceny za příkladnou péči o památky v Královéhradeckém kraji. Jejím prostřednictvím vedení kraje už třetím rokem děkuje, upozorňuje, zviditelňuje a především oceňuje nesamozřejmou dřinu i nadšení lidí, kteří se nezištně pustili a úspěšně dokončili záchranu památky v našem regionu. Udělováním této ceny se snažíme veřejnosti zprostředkovávat unikátní příběhy lidí a památek. Ty se rodí právě během příkladné péče o objekty, které jsou součástí kulturního dědictví našeho kraje. Citlivý přístup a fortel projevují často „laici“, kterým osud kapličky, kostelíku či roubenky v jejich okolí není lhostejný. Jsme přesvědčeni, že příkladná péče o zděděné bohatství minulosti, které by bez pozornosti nás přítomných upadlo v zapomnění, je nejlepší cestou, jak se starat o naši budoucnost," dodává k ocenění památkové péče náměstkyně Martina Berdychová.
foto: Jaroslav Kocourek
Farář Pavel Kalita spravuje novopackou farnost přes 16 let a za jeho působení prošel kostel i jeho okolí zásadní obnovou. Jak hodnotí tuto změnu? Překvapila ho nominace na ocenění?
Přiblížíte čtenářům historii klášterního kostela a jeho význam?
Novopacký klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie se stavěl v letech 1709-1724 za působení bratří paulánů v Nové Pace. Kostel patří k několika málo stavbám tzv. radikálního baroka v Čechách. Škoda, že s jistou nevíme, kdo je autorem stavby. V archivech se dosud nedohledaly žádné plány a dokumenty, ze kterých by bylo možné vyčíst jméno toho, kdo se pod plány kostela podepsal. Architekturu můžeme jen srovnávat s obdobnými stavbami. Odborná veřejnost mluví o okruhu rodiny Dientzenhoferů nebo o T. Haffeneckerovi a J. H. Hildebrandovi. Nicméně bratři pauláni se pustili do stavby kostela proto, že za jejich působení v Nové Pace velice vzrostl počet příchozích poutníků k milostné sošce Panny Marie, a původní kostelík, jí zasvěcený, už nestačil. V historických pramenech je původní kostelík připomínán už v roce 1414. Některé legendy úctu k sošce či obrázku Panny Marie nad osadou Nová Paka datují do období konce 10. století, jiné až do 13. století. Nebyly to jistě jen poutě, které ročně přiváděly tisíce poutníků do Nové Paky. Bratři pauláni měli v klášteře také lékárnu a pomáhali nemocným.
V roce 1813 se bohoslužby v kostele zúčastnil sám rakouský císař František I.
Jakými zásadními milníky kostel prošel?
Po dokončení stavby kostela v roce 1724 probíhaly po další dlouhá desetiletí práce na jeho vnitřní výzdobě. Např. fresková výzdoba je datována do sedmdesátých let 18. století a je připisována Josefu Kramolínovi. Zásadním milníkem pro kostel bylo zrušení kláštera bratří paulánů Josefem II. v roce 1785 v rámci jeho náboženských reforem. Přilehlý kostel měl být zrušen také a jeho mobiliář rozprodán v dražbě, ale revoltou novopackých k tomu nedošlo. Do dějin celého areálu kláštera a kostela se černým písmem zapsal duben 1858, kdy v jedné z dílen kláštera vypukl požár. Klášter vyhořel celý a oheň přeskočil i na střechu a věž kostela. Díky masivní zděné klenbě se ale do kostela nedostal, a tak se veškerý mobiliář dochoval bez větší úhony. Za zmínku stojí ještě dvě události. V revolučním roce 1848 zde probíhala volba poslanců do říšského sněmu a v roce 1813 se bohoslužby v kostele zúčastnil sám rakouský císař František I.
Popište nám prosím opravy kostela od roku 2002.
Stručně řečeno, celý kostel prošel postupnou obnovou vnějšího pláště. Začalo se opravou fasády průčelí kostela a věže včetně opravy krovů věže a nového měděného oplechování. Pak se postupně opravovala střecha, a když bylo postavené lešení, tak se opravovala i příslušná část fasády. Na střeše se měnily poškozené krovy, dalo se nové bednění a nová krytina z břidlice, která by měla vydržet dlouhá desetiletí. V roce 2014 se opravy přesunuly do interiéru kostela a postupně se restaurovala fresková výzdoba kostela. Začínali jsme iluzivní malbou architektury hlavního oltáře, která zvl. ve spodní části díky vlhkosti zdiva byla zcela degradovaná. Pokračovalo se postupně po jednotlivých polích klenby až nad kůr a klenby pod kůrem.
foto: Daniel Maňhal
Jak opravy probíhaly a jak byly náročné?
Náročnost oprav byla především v rozsahu prací, které bylo třeba udělat. Byly to stovky m2 střech a fasád. V interiéru byla některá místa s freskami značně poškozená vlhkostí nebo přemalovaná v 30. letech minulého století, kdy probíhaly větší dílčí opravy maleb. Velice náročné bylo postavit pro restaurátorské práce lešení, protože stěny radikálního baroka nemají kus rovného místa, a k tomu bylo potřeba vyhnout se a nepoškodit další artefakty z výzdoby kostela – oltáře, sochy, varhany, lavice atd.
Není vždycky samozřejmé, že si sedne spolupráce mnoha lidí a institucí po dobu sedmi let na tak rozsáhlém díle.
Objevily se v průběhu stavební obnovy nebo restaurování komplikace?
Zásadní komplikace, pokud se pamatuji, nebyly, a pokud se něco drobnějšího vyskytlo, tak se vždycky za součinnosti řemeslníků, restaurátorů i pracovníků státní památkové péče podařilo najít řešení.
Na začátku roku 2022 byla farnost přihlášena na ocenění za památkovou péči. Byli jste nominací překvapeni?
Když jsem byl informován, že farnost byla nominována na ocenění, tak jsme si zpočátku říkal: „Proč?“ Vždyť jsme přeci jen dělali to, co bylo potřeba udělat pro to, aby fresková výzdoba byla zachována pro další generace. Pak mně ale došlo, že není vždycky samozřejmé, že si sedne spolupráce mnoha lidí a institucí po dobu sedmi let na tak rozsáhlém díle. Že se podaří překonat všechny problémy, které s sebou každé dílo přináší a postupnými kroky se dotáhne do úspěšného konce. Ocenění je tak oceněním práce všech, kteří se na obnově fresek klášterního kostela podíleli.
Jako vítěz v oblasti restaurování jste získali finanční odměnu 50 tisíc korun. Použili jste částku na další opravy?
Ano použili. Jen v letošním roce v další etapě prací bylo na obnovu klášterního kostela vynaloženo 1,15 mil. Kč. Příspěvky a dotace nikdy nepokryjí všechny výdaje.
foto: Lukáš Vaníček
Jsou v plánu ještě další opravy kostela?
V roce 2023 chceme dokončit započatou obnovu (očištění, přeložení a doplnění) původní pískovcové dlažby ambitu kostela a pokračovat v pracích na záchraně a obnově mobiliáře v interiéru kostela. Restaurátorský zásah nutně potřebuje dřevěné zádveří hlavního vchodu, hlavní oltář, když zmíním je ty nejbližší plány.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Nové Pace je místem, které připomíná důležité hodnoty v životě.
Vnímáte po obnově kostela větší zájem z řad návštěvníků a věřících?
Určitě. Sedm let byla dlouhá doba, kdy byl klášterní kostel v omezeném provozu a pod lešením. Až vejde víc v povědomí veřejnosti, že nejrozsáhlejší práce v kostele skončily, tak bude zájem o návštěvu jistě větší.
Jaký smysl kostel naplňuje v dnešní době?
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Nové Pace byl, je a bude na prvním místě poutním kostelem, byť je architekturou a výzdobou opravdu jedinečný. Místem, kam směřují kroky poutníků. Je to duchovní místo. Člověk zde nachází Boží uzdravení, sílu, pomoc. Je to místo, které připomíná důležité hodnoty v životě. Bratři pauláni toto velice silně vtělili do kompozice vnitřní výzdoby – oltářů a soch. Vedle toho je kostel otevřen veřejnosti při koncertech duchovní hudby, ale i např. pro projektové dny škol, které seznamují žáky s historií města i kostela. V neposlední řadě se snažíme vyhovět všem zájemcům o prohlídky kostela.
A jaký význam má kostel pro vás?
Pro mě osobně hodně znamená. Je to jedno z mých „osobních“ míst, kam rád a často přicházím, protože silně promlouvá k mému srdci. Možná i proto, že jsem se mu při opravách dostal „hodně blízko“ a nutil mě přemýšlet nad tím, proč a jak všechno v něm je, jak je, a co chce člověku říci. Proto jsem rád, že opravený kostel bude nejen uchován pro budoucí generace ve své původní kráse, ale že může svou duchovní silou promlouvat ke všem, kdo do něj přijdou.
foto: Daniel Maňhal
Královéhradecký kraj již několik let oceňuje nezdolné úsilí aktivních dobrovolníků, kteří se starají o památky na území kraje. Ocenění Hereditas obligat (Dědictví zavazuje) je určeno všem výjimečným lidem, kteří se do záchrany často zapomenutých nebo zanedbaných památek nezištně pouštějí. Nominace na udělení ceny Hereditas obligat může podávat jakákoliv fyzická či právnická osoba, vždy od 1. ledna do konce února příslušného roku. Podrobné informace k ocenění jsou k nalezení na stránkách kraje: ocenění HEREDITAS OBLIGAT. Další dotazy je možné směřovat e-mailovou formou na pamatky@kr-kralovehradecky.cz.