Stáří a psychika

Ze společenského hlediska je člověk starý, když je za takového pokládán ostatními členy společnosti. V současné době se udává dolní hranice stáří věkem 65 let. Problematikou starých lidí a stárnutí se komplexně zabývá obor gerontologie.
Ve stáří dochází ke zhoršení všech funkcí, kterými jsou vnímání (zrakové, sluchové, kožní, čichové, chuťové), paměti (senioři si dobře pamatují na události vzdálené, jejich vzpomínky bývají obsahově i emočně zkreslené), pozornosti, zpomalení psychomotorického tempa, myšlení (nechuť k řešení problémů, nerozhodnost). Adaptace na změny probíhá ve stáří pomaleji ?a každá nemoc či stres jejich přizpůsobivost výrazně zhoršují. Každá dramatická změna životního způsobu (např. hospitalizace, přestěhování, smrt partnera) je pro seniora mnohdy velmi zátěžová a často vede ke zhoršení zdravotního stavu. Člověk ve stáří má oblibu ve stereotypních činnostech a lpí na názorové stálosti (až tvrdohlavosti).

Emoce lidí seniorského věku se často projevují menší bezprostředností, intenzitou. Jsou velmi často přecitlivělí a více zranitelní. Senioři v období pozdního stáří se mnohem méně zajímají o události okolního světa, soustřeďují se na sebe a své problémy. Mají tendenci reagovat úzkostně, převládá u nich smutné ladění i plačtivost. Velmi často mají oslabenou vůli, snižují důslednost (ta se projevuje např. zhoršenou péčí o sebe, vlastní prostředí).
Sociální vztahy období seniorského věku obvykle sílí na intenzitě, zejména vztahy manželské. Ztráta životního partnera je velmi závažnou životní událostí. Staří lidé velmi často prožívají pocit osamocení. V tomto období má nezastupitelnou úlohu rodina, přátelé a další blízké okolí.
Osobnostní rysy člověka v seniorském věku se podstatně zvýrazňují, umocňují. Například: Nedůvěřivost šipka podezíravost až paranoia; šetřivost šipka lakomost; uzavřenost šipka samotářství; úzkostnost šipka strach o sebe, hypochondrie.

V období stáří se každý člověk musí po svém vyrovnat s vlastní smrtelností. Většina lidí se ohlíží zpět a hodnotí dosavadní život. Způsoby vyrovnání se smrtelností jsou různé - může převládat úzkost (strach ze smrti), rezignace, vzepření se stárnutí nesoucí riziko přetížení... Optimální je reálný postoj, přijetí stáří jako nezbytné etapy života, která končí smrtí každého člověka. Současné celospolečenské programy kladou hlavní důraz na další prodlužování života, ale zejména na podporu kvality života (dodání života létům, ne životu léta).

Stáří s sebou nese také typické poruchy. Například:

  1. Poruchy spánku - nespavost (obtížné usínání, časné probuzení, časté probouzení v noci). Opakem nespavosti je zvýšená spavost nebo zvýšená spavost přes den, v noci nemožnost spaní.
  2. Amentní stav - co tento pojem znamená? Jde o zmatenost, dezorientovanost. Tento stav vzniká na základě aterosklerózy. A čím se projevuje? Člověk se probudí v noci, je dezorientovaný ve všech kvalitách. Doprovází ho úzkost, strach, psychomotorický neklid (třes rukou, klepání nohou aj.), porucha paměti.
  3. Stařecká demence - následkem stáří dochází k úbytku rozumových schopností, zhoršení paměti (až zapomnětlivosti, neschopnosti abstraktního myšlení, logického úsudku, chybí sebekritičnost), může se projevit agresivita (příčinou je uvědomění si "neschopnosti"), zmatenost (především ráno a večer), deprese.

Deprese je velmi typická. Co přináší, čím se projevuje? Depresi můžeme charakterizovat jako poruchu nálady (bezdůvodně dlouhodobě smutná nálada), nečinnost. Tento psychický stav se projevuje především u seniorů, kteří žijí bez partnera. Častěji se vyskytuje u žen než u mužů. Je spojena se zvýšenou plačtivostí.

V případě, že pečujete o seniora, je dobré si uvědomit výše uvedené projevy, které stáří přináší, neboť jde o psychické a fyzické změny, které si samotný senior osobně nepřipouští. Proto, abychom tyto projevy minimalizovali, můžeme seniora motivovat k tomu, aby pracoval sám na sobě. Ptáte se jak? Pokud je to možné, snažte se ho vést k přiměřené tělesné aktivitě (např. zachování zájmů, podílení se na péči o vnoučata…) a přiměřené duševní aktivitě - otevřenosti novým poznatkům (např. v klubech pro seniory, v denních stacionářích…). Snažte se o udržení jeho pozitivních přátelských vztahů (např. kontaktů s rodinou, přáteli, bývalými spolupracovníky), navazování nových přátelských vztahů. Motivujte své blízké, aby se těšili z drobných věcí, které život doposud dává, a snažte se je inspirovat ke správné životosprávě.

Informační materiál vznikl v rámci individuálního projektu Královéhradeckého kraje s názvem Rozvoj dostupnosti a kvality sociálních služeb v Královéhradeckém kraji II.

Informační materiál vznikl v rámci individuálního projektu Královéhradeckého kraje s názvem Rozvoj dostupnosti a kvality sociálních služeb v Královéhradeckém kraji II. Projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost s státního rozpočtu ER.

Projekt realizuje Královéhradecký kraj, www.kr-kralovehradecky.cz, http://socialnisluzby.kr-kralovehradecky.cz, www.socialniprojekty.cz

Text brožury zpracovala: Mgr. Eva Holečková, Grafická úprava, sazba, DTP: Daniel Vrzal, Tisk: Tiskárna v Ráji s.r.o., Pardubice

V roce 2012 vydal Institut projektového řízení a.s.