Vymezení silničního ochranného pásma komunikace I. třídy I/11

25. 9. 2014 Autor: Vladimír Kučera

Informace ve věci vymezení silničního ochranného pásma komunikace I. třídy I/11 v k.ú. Slezské Předměstí v ul. Bří Štefanů

Váš dopis ze dne | Vaše značka (č. j.) Naše značka (č. j.) Hradec Králové
doručený dne 12.09.2014 IZ-59/VZ/2014 24.09.2014

Odbor | oddělení Vyřizuje | linka | e-mail
vnitra a krajský živnostenský úřad |  oddělení stížností a dozoru obcí  | Mgr. Vladimír Kučera│585 | vkucera@kr-kralovehradecky.cz

Odpověď na žádost o informace doručenou dne 12.09.2014

Vážený pane,

dne 12.09.2014 obdržel Krajský úřad Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové (dále jen „krajský úřad“) Vaši žádost dle zákona číslo 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), kterou žádáte poskytnutí následujících informací:

  1. Žádáme Vás o zaslání informace, zda je nebo není pozemková parcela č.: 455/9 v k. ú. Slezské Předměstí v ul. Bratří Štefanů ve vymezeném silničním ochranném pásmu komunikace I. třídy I/11.
  2. V případě, že pozemková parcela č.: 455/9 v k. ú. Slezské Předměstí v ul. Bratří Štefanů je v ochranném pásmu komunikace I. třídy I/11, tak Vás žádáme o zaslání informace s věcným zdůvodněním, proč je ochranné pásmo u komunikace dle zákona č. 13/1997 Sb., o PK, ve znění pozdějších předpisů u p.p.č.: 455/9 v k. ú. Slezské Předměstí vymezeno.
  3. V případě, že pozemková parcela č.: 455/9 v k. ú. Slezské Předměstí v ul. Bratří Štefanů není v ochranném pásmu komunikace I. třídy I/11, tak Vás žádáme o zaslání informace s věcným zdůvodněním, proč není ochranné pásmo u komunikace dle zákona č. 13/1997 Sb., o PK, ve znění pozdějších předpisů u p.p.č.: 455/9 v k. ú. Slezské Předměstí vymezeno.

Povinný subjekt zaevidoval Vaši žádost pod čj. IZ-59/VZ/2014, posoudil ji a konstatoval, že se jedná o žádost o informace ve smyslu InfZ a obsahuje potřebné náležitosti dle ustanovení § 14 InfZ. O vyjádření a předání podkladů k vyřízení žádosti byl požádán věcně příslušný odbor dopravy a silničního hospodářství krajského úřadu.

Odbor dopravy a silničního hospodářství krajského úřadu se Vaší žádostí podrobně zabýval a k Vašim dotazům uvedl následující.

Dle názoru odboru dopravy a silničního hospodářství krajského úřadu není možné informaci v režimu žádosti podané dle InfZ poskytnout. Důvodem je, že odbor dopravy a silničního hospodářství krajského úřadu požadovanou informací k datu podání žádosti nedisponuje, když o věci nevedl žádné správní řízení a nemá ani jiný již existující podklad, který by uvedené řešil.

Obecně upravuje problematiku ochranných pásem silnic ustanovení § 30 zákona číslo 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů:

1) K ochraně dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy a provozu na nich mimo souvisle zastavěné území obcí slouží silniční ochranná pásma. Silniční ochranné pásmo pro nově budovanou nebo rekonstruovanou dálnici, silnici a místní komunikaci I. nebo II. třídy vzniká na základě rozhodnutí o umístění stavby.

2) Silničním ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti

  • a) 100 m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice, rychlostní silnice nebo rychlostní místní komunikace anebo od osy větve jejich křižovatek; pokud by takto určené pásmo nezahrnovalo celou plochu odpočívky, tvoří hranici pásma hranice silničního pozemku,
  • b) 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu ostatních silnic I. třídy a ostatních místních komunikací I. třídy,
  • c) 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy.
  • 3) Souvisle zastavěným územím obce (dále jen "území") je pro účely určení silničního ochranného pásma podle tohoto zákona území, které splňuje tyto podmínky:
  • a) na území je postaveno pět a více budov odlišných vlastníků, kterým bylo přiděleno popisné nebo evidenční číslo a které jsou evidovány v katastru nemovitostí,
  • b) mezi jednotlivými budovami, jejichž půdorys se pro tyto účely zvětší po celém obvodu o 5 m, nebude spojnice delší než 75 m. Spojnice tvoří rohy zvětšeného půdorysu jednotlivých budov (u oblouků se použijí tečny). Spojnice mezi zvětšenými půdorysy budov, spolu se stranami upravených půdorysů budov, tvoří území.

Ochranné pásmo může být zřízeno s ohledem na stanovené podmínky pouze po jedné straně dálnice, silnice nebo místní komunikace I. a II. třídy.

4) Hranice silničního ochranného pásma definovaná v § 30 odst. 2 písm. a) je pro případ povolování zřizování a provozování reklamních zařízení, které by byly viditelné uživateli dotčené pozemní komunikace, posunuta ze 100 metrů na 250 metrů.

Všechny tři Vámi položené otázky jsou dotazy, které směřují k vytvoření nové informace, jež je názorem na výklad právního předpisu v konkrétní situaci a nespadá tak pod povinnost poskytovat informace dle InfZ. V souladu s ustanovením § 2 odst. 4 InfZ se totiž povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Informací se pro účely InfZ, dle ustanovení § 3 odst. 3, rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.

Problematikou vytváření nových informací se zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27. 11. 2013, čj. 8 As 9/2013 – 30, kde uvedl:

„19. Výluku z práva na informace zakotvenou v § 2 odst. 4 informačního zákona je třeba vykládat podle jeho účelu, jímž je bránit povinné subjekty před tím, aby se na ně žadatelé obraceli v režimu uvedeného zákona s žádostmi o zaujetí stanoviska v blíže neurčené věci, provedení právního výkladu, vytvoření nebo obstarání nové informace, kterou povinný subjekt nedisponuje a není povinen jí disponovat apod. Zároveň je třeba pojem „vytváření nových informací “ vykládat způsobem, který nebude nepřiměřeně zužovat rozsah ústavně zaručeného práva na informace (blíže viz např. rozsudky ze dne 17. 6. 2010, čj. 1 As 28/2010 – 86, č. 2128/2010 Sb. NSS, ze dne 19. 10. 2011, čj. 1 As 107/2011 – 70, č. 2493/2012 Sb. NSS, nebo ze dne 9. 2. 2012, čj. 1 As 141/2011 – 67, č. 2635/2012 Sb. NSS).

20. V rozsudku čj. 1 As 141/2011 – 67 Nejvyšší správní soud vymezil podmínky, za nichž je možné uvedenou výluku použít. Prvním předpokladem je skutečnost, že povinný subjekt danými informacemi v požadovaném tvaru dosud nedisponuje. Dalším předpokladem je, že povinný subjekt nemá povinnost předmětnými informacemi disponovat.

21. V případě splnění uvedených základních předpokladů je pak třeba nalézt vhodné rozhraničení mezi situacemi, kdy půjde pouze o vyhledání a uspořádání již existujících informací do podoby, v níž je možné informace žadateli předat, a situacemi, kdy by sestavení požadovaných informací představovalo „vytvoření nové informace“. Exaktní obecné kritérium přitom nelze stanovit, vždy bude záležet na konkrétních okolnostech. V každé posuzované věci tak je třeba posoudit, zda požadované informace představují prosté výtahy z podkladových dokumentů nebo jejich části a k vytvoření odpovědi na žádost postačí v zásadě mechanické vyhledání a shromáždění údajů, anebo zda je nezbytné s těmito údaji provádět další zpracovávání nad rámec prostého „vtělení “ do odpovědi na žádost. Pouze v prvním případě nemůže být poskytnutí informace odepřeno s poukazem na § 2 odst. 4 informačního zákona (srov. také bod 13 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru).“

Krajský úřad jako povinný subjekt shrnuje, že požadovanými informacemi nedisponuje a žádný právní předpis mu ani neukládá, aby těmito informacemi disponoval. Navíc by vypracování požadovaných informací znamenalo vytvoření nových informací, nikoli jen součet či seznam informací, kterými krajský úřad ke dni podání žádosti disponuje. Jedná se o otázku na aplikaci práva spočívající v komplexním posouzení dotčen právní úpravy v případě konkrétních podmínek dané parcely. Takové posouzení lze provést pouze ve správním řízení, v němž může být rozhodnuto o existenci nebo neexistenci příslušného právního vztahu a nikoli prostřednictvím žádosti o informace v režimu InfZ.

Dovolujeme si Vás odkázat na postup podle ustanovení § 142 zákona číslo 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "správní řád"), řízení o určení právního vztahu, tedy podání příslušné žádosti, za podmínek stanovených v tomto ustanovení. V souladu s ustanovením § 142 odst. 1 správního řádu správní orgán v mezích své věcné a místní příslušnosti rozhodne na žádost každého, kdo prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jeho práv, zda určitý právní vztah vznikl a kdy se tak stalo, zda trvá, nebo zda zanikl a kdy se tak stalo. Pro dokazování v řízení o určení právního vztahu platí obdobně ustanovení § 141 odst. 4 správního řádu.

Krajský úřad uzavírá, že Vámi požadované informace v době podání žádosti neexistovaly, žádný právní předpis neukládá, aby jimi krajský úřad disponoval, krajský úřad by požadované informace musel vytvořit a sdělit svůj právní názor na věc, což však dle ustanovení § 2 odst. 4 InfZ není jeho povinností.

S pozdravem

„otisk razítka“

Ing. Miroslav Vrba, MPA
vedoucí odboru vnitra a krajský živnostenský úřad