Odpověď na žádost o informace doručenou dne 06.08.2015

21. 8. 2015 Autor: Miroslava Hlavová

Váš dopis ze dne | Vaše značka (č. j.) Naše značka (č. j.) Hradec Králové
05.08.2015 IZ-62/VZ/2015 19.08.2015

Odpověď na žádost o informace ze dne 05.08.2015

Vážený pane,

dne 06.08.2015 obdržel Krajský úřad Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové (dále jen „krajský úřad“ nebo „povinný subjekt“) prostřednictvím e-podatelny Vaši žádost dle zákona číslo 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), adresovanou hejtmanovi kraje, ve které žádáte „odpověď na níže uvedené dotazy, které vznikly 03.08.2015 vyhlášením období mimořádných klimatických podmínek s přílohou č. 1 k nařízení kraje č. 3/2002. Tyto texty vyvěsily obce na úředních deskách“ (citace dotazů včetně chyb):

„Dotaz č.1

V textu obou dokumentů není stanovena žádná sankce za porušení, takže dotaz zní k čemu to vlastně je, když i zástupci Policie ČR nad tím kroutí hlavou a neví jak použít sankce, takže radši ledacos přehlížejí. To jak to je komentováno veřejností, majiteli lesů a dalších nebudu psát, pouze jedno napíši. Je lepší takovéto nařízení nečíst, neboť ti disciplinovaní to dodržují automaticky, ti co na všechno kašlou ti si s tím hlavy nezatěžují, pokud něco se jim náhodou n prokáže tak se z toho stejně vykroutí díky takovýmto povedeným dokumentům.

Dotaz č.2.

K bodu 1, přílohy – není dovoleno kouření, rozdělávání nebo udržování otevřeného ohně na lesních pozemcích do vzdálenosti 50m od okraje lesního pozemku. Tuto předešlou podmínku si každý kdo ovládá český jazyk vyloží takto: Kuřák jde do lesa, kouřit nesmí na lesních pozemcích od kraje lesa do hloubky 50m, potom klidně může kouřit a dokonce rozdělávat oheň. Pokud si někdo myslel, že se tím myslí zákaz v celé výměře lesních pozemků, a těch 50 m vzdálenosti platí od kraje lesního pozemku směrem 50m od něj třeba na pozemky luk , polí a silnic , tak by toto muselo být zcela jinak česky napsáno! Nakonec rybáři, vodáci na Úpě tuto pro ně výmluvu znají a klidně si v lese oheň rozdělají.

Dotaz č.3

K bodu 2, přílohy – není dovoleno rozdělávání a udržování ohně v přírodním prostředí, tím se rozumí konkrétně co? Pokud to jsou jiné pozemky než lesní v přírodě, tak to v podstatě navazuje na předchozí dotaz, legalizace kouření a ohně v hloubi lesa.

Dotaz č.4

K boduč.7, přílohy – vjezd a stání motorových vozidel na lesních pozemcích(toto ustanovení se netýká motorových vozidel, která jsou určena k pracovní hospodářské činnosti v lesích a vozidel nemovitostí umístěných na lesních pozemcích) Vaše vyhlášení s přílohou v tomto bodě a dalších je snad více než lesní zákon?

V zákoně o lesích 289/1995 Sb §20 Zákaz některých činností je jasně zakázáno co se nesmí a to po celý rok. Takto uvádíte veřejnost v omyl neboť, dnes majitelé čtyřkolek čtou , že v lese nesmí jezdit pouze v období sucha, a to ještě bez uvedení sankce. Až to vyhlášení zrušíte, tak všichni opět vyrazí na terénní jízdy do lesa. Nikde není zmínka o tom že zákaz platí po celý rok s odvoláním na zákon o lesích, a toto je zdůraznění s ohledem na požáry, tím by sankce měly být vyšší. Výsledek je například , že já jako majitel lesa nemohu v lese pracovat na likvidaci vývratů protože zde stojí auta lufťáků a rybářů. Policie to řeší domluvou, takže to má každý na háku. Ti čtyřkolkáři mají jednoduché myšlení, ti argumentují tím , že tam není žádná zákazová značka.

Dotaz č. 5

Jako vlastníkovi lesa mi zakazujete – při lesních pracích používání mechanizačních prostředků, které nejsou opatřeny lapači jisker nebo jiným zařízením zabraňujícím úletu karbonu z výfukového potrubí. Situace z dnešního dne, vedle mého lesa provádějí dva těžaři pro lesy ČR probírku. Takže se kácí a odvětvuje za použití běžných ručních motorových pil. Ty pily nejsou vybaveny žádnými lapači karbonu, to může mít pouze traktor jako přídavné zařízení, pokud nemá tlumič nového typu. To myslíte , že v tomto suchu se nebudou ani zpracovávat spadlé stromy smrků do kterých nalétává kůrovec a množí se v tomto počasí nekontrolovatelně? To myslíte, že kvůli vašemu nařízení si necháme zničit svůj majetek – les ? Budene žít s vidinou sežrané Šumavy od kůrovce? Máme své povinnosti v boji s kůrovcem i dané lesním zákonem. To už opět zavání bolševickým myšlením nedávné minulosti.

Dotaz č.6

Jako vlastníkovi lesa mi nařizujete – prověřit dosažitelnost vodních zdrojů k hašení požárů, dopravit jednoduché hasební prostředky a nářadí na předem určená místa k hašení lesních požárů. Není co prověřovat, já neovlivním , jestli v Úpě teče voda nebo zrovna ne. Co se rozumí jednoduchými hasebními prostředky a nářadím na předem určená místa, tomu nerozumím. To chci přesně specifikovat. Obojí i veřejnost považuje v dnešní době za něčí blbost, neboť vše je pokud něco v lese zůstane ukradeno potřebnými spoluobčany.

Takže , když by to někdo dle vašeho nařízení provedl, tak to nemá smysl, je to pouze ztráta pro majitele lesa. Dále nařízení vůbec nerespektuje argument počtů prostředků k výměře. Takže to zavání šikanou soukromých vlastníků vůči Lesům ČR.

Dotaz č. 7.

Obci nařizujete , že je povinna zajistit trvalou akce schopnost a připravenost JPO obce, která zabezpečuje podle požárního poplachového plánu hašení požárů a záchranné práce.

Jako občan Červené Hory jsem si myslel, že místní jednotka musí být akce schopná po celý rok, když už se do ní vkládají peníze z obecního rozpočtu. Mimo jiné, tak to vyplývá i ze zákona o požární ochraně a dalších prováděcích vyhlášek. Kdo čte však váš text, tak si oprávněně myslí, že až období sucha pomine tak místní hasiči mohou být v klidu, nebo si jen hrát na hasiče. Ten kdo tomu trochu rozumí tak musí konstatovat , že váš text jejich celoroční dobrovolnou práci tvrdě degraduje. Nelze tomu nevěřit.

Dotaz č. 8.

Obci nařizujete – zajistit provádění kontroly dodržování stanovených opatření na katastrálním území obce po celou dobu trvání zvýšeného nebezpečí vzniku požárů. K čemu je toto nařízení když není stanovena sankce za neprovádění tohoto bodu, a dále za jednotlivá porušení. To si opravdu může myslet pouze nějaký krajský snílek v nějakém opojení, že vesnický starosta bude lítat po lesích a zjišťovat stav věcí bez konkrétní pravomoci, bude honit těžaře pracující pro Lesy ČR, nebo dokonce své občany aby ho v příštích volbách nezvolili?

Dotaz č. 9.

Nepřipadá vám příloha se svou stylizací z roku 2002 v dnešní době úplně mimo mísu?

Mám za to , že je to v prvé řadě vaše ostuda jaké dokumenty vydáváte, máte tam plno vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, to je jejich výsledek práce.“

Povinný subjekt zaevidoval Vaši žádost pod čj. IZ-62/VZ/2015, posoudil ji a konstatoval, že se jedná o žádost o informace ve smyslu InfZ a obsahuje náležitosti dle ustanovení § 14 InfZ. K tomuto krajský úřad v prvé řadě uvádí, že dle Směrnice Rady Královéhradeckého kraje upravující postup Krajského úřadu Královéhradeckého kraje v oblasti poskytování informací dle InfZ, Hlavy II, článku 2 krajský úřad je podle § 2 odst. 1 InfZ povinným subjektem, který poskytuje informace vztahující se k jeho působnosti. Krajský úřad vyřizuje i žádosti o informace doručené Královéhradeckému kraji a jeho orgánům, tedy i hejtmanovi kraje.

Obsahem Vaší žádosti jsou dotazy na názory povinného subjektu. V souladu s ustanovením § 2 odst. 4 InfZ se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Dle ustanovení § 3 odst. 3 InfZ se informací pro účely InfZ rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.

Krajský úřad se nicméně v rámci dobré správy snaží vycházet žadatelům vstříc, proto přistoupil k vytvoření nových informací, ačkoliv to není jeho povinností. O vyjádření k Vámi uvedeným dotazům týkajícím se Nařízení Královéhradeckého kraje č. 3/2002 ze dne 09.10.2002, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, respektive jeho Přílohy č. 1 Podmínky požární bezpečnosti v období mimořádných klimatických podmínek, bylo požádáno věcně příslušné oddělení krizového řízení krajského úřadu.

Oddělení krizového řízení k Vašim dotazům sděluje následující.

Ad 1)

V článku 3 § 6 Nařízení Královéhradeckého kraje č. 3/2002 jsou pod odstavci 1 a 2 uvedeny sankce pro právnické a i fyzické osoby. Období mimořádných klimatických podmínek bylo vyhlášeno hejtmanem Královéhradeckého kraje na základě návrhu ředitele Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje v rámci preventivního opatření.

Následně bylo dne 07.08.2015 na webových stránkách Královéhradeckého kraje pod odkazem http://www.kr-kralovehradecky.cz/cz/kraj-volene-organy/tiskove-centrum/aktuality1/vyhlaseni-obdobi-mimoradnych-klimatickych-podminek-81361/ zveřejněno ROZHODNUTÍ hejtmana Královéhradeckého kraječ. 1/2015 ze dne 07. 08. 2015 O VYHLÁŠENÍ POČÁTKU OBDOBÍ MIMOŘÁDNÝCH KLIMATICKÝCH PODMÍNEK vydané v souladu s ustanovením článku 1, § 3 odst. 3) Nařízení Královéhradeckého kraje č. 3/2002 ze dne 9. října 2002, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru (dále jen „nařízení kraje“) a které bylo vydáno na základě posouzení situace a návrhu ředitele Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje pro celé území Královéhradeckého kraje.

Ad 2 a 3)

K Vaší polemice o povolení kouření, rozdělávání ohně a žádosti o vysvětlení uvádíme, že zákaz některých činností v lesích vyplývá z ustanovení § 20 odstavce 1 a 2 zákona číslo 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o lesích“), kde v odstavci 1 jsou vyjmenovány činnosti pod písmeny a) až o), které jsou v lesích zakázány, v odstavci 2 je uvedeno: „Rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně je zakázáno také do vzdálenosti 50 m od okraje lesa“. Další specifikace k zákazu jsou uvedeny v odstavcích 3 až 7.

Komentář k zákonu o lesích (DROBNÍK, Jaroslav a Petr DVOŘÁK. Lesní zákon: komentář. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, xii, 290 s. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7357-425-3., citováno dle právního informačního systému ASPI) k ustanovení § 20 odst. 2 uvádí následující:

„S ohledem na to, že les ohrožuje nejen rozdělávání ohňů přímo v něm, ale také v jeho ochranném pásmu, je v lesním zákoně zakázáno i rozdělávání nebo udržování otevřených ohňů do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Z tohoto zákazu nemůže vlastník lesa ani orgány státní správy lesů udělit výjimku. Ve smyslu odstavce 3 se tento zákaz nevztahuje na činnosti, které jsou prováděny při hospodaření v lese, tedy např. na pálení klestu a kůry po skončené těžbě dříví.

Zákaz rozdělávání nebo udržování otevřených ohňů v 50m pásmu se nejvíce dotýká chatových osad s lesem sousedících. V této souvislosti je třeba upřesnit, co se rozumí pod pojmem otevřený oheň. Za oheň jsou považovány plameny vzniklé v důsledku oxidace hořlavého materiálu. Otevřeným ohněm pak oheň, kde není zabráněno styku plamenů s okolním prostředím - kdy tedy může dojít k rozšíření ohně na okolní prostředí. Je lhostejné, zda je oheň ohněm otevřeným po celou dobu hoření (ohniště) nebo jen po určitý krátký časový úsek (po dobu přikládání do zahradního grilu s dvířky či poklopem).“

Ad 4)

V bodě 7 přílohy č. 1 k nařízení kraje č. 3/2002 je jednoznačně uvedeno, že není dovoleno vjezd a stání motorových vozidel na lesních pozemcích. V závorce je ale sděleno, že toto ustanovení se netýká motorových vozidel, která jsou určena k pracovní hospodářské činnosti v lesích, a vozidel vlastníků nemovitostí umístěných na lesních pozemcích. Toto se týká mimořádných klimatických podmínek. Nadále zůstává v platnosti zákon o lesích, ve kterém v ustanovení § 20 odstavce 1 a 2 jsou specifikovány zakázané činnosti a na jaké osoby a úkony se vztahují či nevztahují. V ustanovení § 53 jsou popsány přestupky za nedodržování zákona a v ustanovení § 54 a 55 jsou uvedeny pokuty, které může uložit státní správa lesů. Zákonem jsou upraveny též dozorové pravomoci.

Ad 5)

Z obsahu „dotazu“ vyplývají spíše řečnické otázky, ke kterým není příslušný krajský úřad se vyjadřovat a ani to není jeho povinností.

Ad 6)

Pokud je požár včas zpozorován, mohou k jeho likvidaci stačit jednoduché hasební prostředky, jako jsou např. kbelík s vodou, lopata, tlumnice, džberová stříkačka, písek nebo hlína. Většina z těchto jednoduchých hasebních prostředků je součástí požárních přístřešků, nebo se nachází na požárních automobilech či kontejnerech. Tyto jednoduché hasební prostředky se nevyužívají pouze v případech začínajících požárů, ale své uplatnění naleznou samozřejmě i u jiných mimořádných událostí.

Jedná se o metodiku Hasičského záchranného sboru uvedenou například na webových stránkách http://www.hasici-vzdelavani.cz/content/jednoduche-hasebni-prostredky nebo na stránkách http://www.sdhkrovice.estranky.cz/clanky/stranky-pro-mlade-hasice-/jednoduche-hasebni-prostredky.html kde jsou podrobně i s obrázky uvedeny jednoduché hasební prostředky.

Ad 7 až 9)

K Vašemu osobnímu názoru se krajský úřad nemá povinnost vyjadřovat. Každý občan může činit to, co není zákonem zakázáno a zároveň je jeho povinností dodržování platných právních norem. V Nařízení Královéhradeckého kraje č. 3/2002, které vydala Rada Královéhradeckého kraje, se stanovují podmínky k zabezpečení a dodržování preventivních opatření požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru. Cílem je zejména upozornit veřejnost (specifikace uvedena v článku 1, § 1 odstavce 2 zmíněného nařízení) na období zvýšeného nebezpečí požáru a stanovit podmínky požární bezpečnosti v tomto období mimořádných klimatických podmínek.

Výše uvedené informace zasíláme dle Vašeho požadavku na Vámi uvedenou e-mailovou adresu.

S pozdravem

Ing. Miroslav Vrba, MPA
vedoucí odboru vnitra a krajský živnostenský úřad

v z. Mgr. Petr Adámek
vedoucí oddělení legislativního a právního