Informace o agendě KÚ KHK, odboru sociálních věcí, oddělení sociálních služeb (postup při vyřízení stížnosti)

21. 7. 2014 Autor: Alena Koukalová

Váš dopis ze dne | Vaše značka (č. j.) Naše značka (č. j.) Hradec Králové
27.06.2014 IZ-38/VZ/2014 11.07.2014

Odbor | oddělení Vyřizuje | linka | e-mail
vnitra a krajský živnostenský úřad |  oddělení stížností a dozoru obcí |  Mgr. Alena Koukalová│309 | akoukalova@kr-kralovehradecky.cz

Odpověď na žádost o informace ze dne 27.06.2014

Vážený pane,

dne 30.06.2014 obdržel Krajský úřad Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové (dále jen „krajský úřad“) prostřednictvím e-podatelny Vaši žádost dle zákona číslo 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), kterou žádáte poskytnutí informací o agendě krajského úřadu, odboru sociálních věcí, oddělení sociálních služeb. Konkrétně žádáte o sdělení, zda Krajský úřad KHK při přešetření postupu Městského úřadu v Náchodě při vyřízení stížnosti na postup tohoto úřadu (ST-58/VZ/2014) zjistil,

  • zda byla dodržena zásada rovnosti stran, tj. zda byl stěžovateli zajištěn stejný přístup k právu jako matce dětí stěžovatele,
  • zda Městský úřad v Náchodě jednal ve věci Om 119/2010 za nezletilé děti s úplnou znalostí věci, okolností, stanovisek atd., jinak řečeno, zda zjistil, co ve skutečnosti zájmem dětí je a jak by bylo možno zájem dětí naplnit (viz § 946 NOZ a důvodová zpráva k němu),

  • zda tajemnice Městského úřadu v Náchodě při řešení stížnosti na pracovníky OSPOD a OSVŠ uvedla pravdivé údaje o mimosoudní dohodě z 3. září 2010 a o tom, zda v počátkem roku 2013 probíhalo řízení ve věci nezletilých dětí stěžovatele,

  • zda OSPOD Náchod poskytoval v letech 2010–2014 řádně sociálně-právní ochranu nezletilým dětem v případu Om 119/2010.

Povinný subjekt zaevidoval Vaši žádost pod čj. IZ-38/VZ/2014, posoudil ji a konstatoval, že se jedná o žádost o informace ve smyslu InfZ a obsahuje potřebné náležitosti dle ustanovení § 14 InfZ. S ohledem na obsah Vaší žádosti krajský úřad uvádí, že v souladu s ustanovením § 2 odstavce 4 InfZ se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Ustanovení § 2 odst. 4 InfZ vylučuje z povinnosti poskytovat informace dotazy na názory, na budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Ve všech třech situacích, má-li být žádost podřazena pod § 2 odst. 4 InfZ se jedná o vytvoření nové informace a nastává specifická situace, v níž žadatel požaduje určitou informaci, která se sice pojmově vztahuje k působnosti povinného subjektu, avšak v okamžiku podání žádosti neexistuje a žadatel se domáhá jejího vytvoření. Požadavek žadatele ve smyslu § 2 odst. 4 InfZ tedy směřuje do budoucnosti a dostává se tak vlastně mimo režim zákona o svobodném přístupu k informacím, neboť „neexistující informace“ nesplňuje jeden z pojmových znaků informace tak, jak je zákon vymezuje v § 3 odst. 3 (informací je jen údaj zaznamenaný, tudíž pro povinný subjekt existující).

Podobně jako v případě vytváření nových informací nemá povinný subjekt ani povinnost sdělovat žadatelům své názory na konkrétní záležitosti. I zde je ovšem nutné rozlišovat dvě situace – na jedné straně žádost o sdělení názoru na určitou záležitost, který povinný subjekt má dle požadavku teprve zaujmout, a na straně druhé žádost o poskytnutí informace o názoru (stanovisku), které povinný subjekt jako svůj názor již zaujal (resp. podle tvrzení žadatele tak učinil a ve smyslu § 3 odst. 3 zaznamenal). Pouze v prvním případě se totiž bude jednat o situaci předvídanou v § 2 odst. 4, zatímco v případě druhém bude žádost směřovat k poskytnutí již existující a tedy obecně vydatelné informace. Pod „dotaz na názory“ lze zařadit i žádosti o poskytnutí právních výkladů a stanovisek.

Vše uvedené vychází z odborné literatury FUREK, Adam a Lukáš ROTHANZL. Zákon o svobodném přístupu k informacím a související předpisy: komentář. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2012, 1031 s. ISBN 978807201868 a krajský úřad se zcela s touto právní argumentací ztotožňuje.

Vaše požadavky, respektive dotazy směřují svým obsahem jednakk vyřízení Vámi podané stížnosti na tajemnici Městského úřadu v Náchodě a na orgán sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Náchod (dále jen „OSPOD Náchod“), která byla krajskému úřadu postoupena Ministerstvem práce a sociálních věcí, a jednak jsou dotazy na názory krajského úřadu, které byly zapracovány do Vaší odpovědi na stížnost.

Bez ohledu na výše uvedené a v rámci dobré správy krajský úřad přistoupil k prostudování spisu stížnosti č.j. ST-58/VZ/2014 a ve spolupráci s odborem sociálních věcí uvádí následující skutečnosti.

Stížnost č.j. ST-58/VZ/2014 byla dne 22.04.2014 doručena krajskému úřadu, předána na odbor sociálních věcí k vyřízení, a to zcela v souladu s ustanovením § 175 odst. 7 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Sdělením krajského úřadu ze dne 16.06.2014, kterým byla odpověď na Vaši stížnost doručenou dne 22.04.2014 krajskému úřadu, Vám byla dne 23.06.2014 doručena odpověď krajského úřadu, odboru sociálních věcí krajského úřadu (dále jen „odpověď na stížnost“).

K Vašim požadavkům na zjištění krajského úřadu při přešetřování postupu Městského úřadu Náchod uvádíme:

Ad 1) Zda byla dodržena zásada rovnosti stran, tj. zda byl stěžovateli zajištěn stejný přístup k právu jako matce dětí stěžovatele – z  odpovědi na stížnost ze dne 16.06.2014 krajského úřadu vyplývají určitá pochybení OSPOD Náchod, nicméně tato jsou uváděna ve vztahu k oběma rodičům a nelze tak říci, že by ze strany OSPOD Náchod nebyla dodržena zásada rovnosti stran.

Ad 2) Zda Městský úřad v Náchodě jednal ve věci Om 119/2010 za nezletilé děti s plnou znalostí věci, okolností, stanovisek atd., jinak řečeno, zda zjistil, co ve skutečnosti zájmem dětí je a jak by bylo možno zájem dětí naplnit – v  odpovědi na stížnost bylo mj. sděleno: „Ze spisové dokumentace nebylo zjištěno, že by opatrovník při soudních řízeních, ať se již jednalo o úpravu výchovy a výživy, o úpravu výchovy a výživy pro dobu po rozvodu, nebo uložení povinnosti matce podávat informace o nezletilých dětech, postupoval proti zájmu nezletilých dětí.“

Ad 3) Zda tajemnice Městského úřadu v Náchodě při řešení stížnosti na pracovníky OSPOD a OSVŠ uvedla pravdivé údaje o mimosoudní dohodě z 3. září 2010 a o tom, zda počátkem roku 2013 probíhalo řízení ve věci nezletilých dětí stěžovatele – v odpovědi na stížnost bylo sděleno: „K tomu krajský úřad uvádí, že ve spisové dokumentaci Om 119/2010 je zápis z jednání – návštěva rodičů a nezl. na OSPOD Náchod - pokus o dohodu. Toto jednání skutečně neproběhlo 03.09.2010, jak uvádí tajemnice Mgr. Hana Mílová, ale proběhlo dne 01.09.2010. Ve zprávě, která je založena ve spisové dokumentaci Om 119/2010 (stránky neoznačeny pořadovým číslem, jedná se o strany mezi listy 21 a 22), je popsán průběh jednání nejdříve s rodiči, poté jak by si děti představovaly režimy jejich pobývání u rodičů.“

Řízení ve věci nezletilých dětí stěžovatele počátkem roku 2013 - v odpovědi na stížnost bylo sděleno: Dle spisové dokumentace Om 119/2010 bylo zjištěno, že Okresní soud Náchod ustanovil dne 16. 7. 2012 Městský úřad Náchod opatrovníkem k zastupování v řízení o uložení povinnosti matce podávat informace o nezletilých dětech, toto řízení bylo ukončeno vydáním rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové s nabytím právní moci dne 26.05.2013.“

Ad 4) Zda OSPOD Náchod poskytoval v letech 2010-2014 řádně sociálně-právní ochranu nezletilým dětem v případu Om 119/2010 - jak bylo v odpovědi na stížnost sděleno: Krajský úřad Královéhradeckého kraje stížnost považoval za částečně důvodnou zejména z toho důvodu, že rodiče nejsou schopni řešit problémy spojené s výchovou dětí bez odborné poradenské pomoci. Ze strany OSPOD Náchod nebyly využity všechny zákonné možnosti ke zdárnému vývoji dětí, když OSPOD Náchod nevyužil ustanovení § 12 odst. 1 písm. b), popřípadě ustanovení § 13 odst. 1 písm. d) a tím nebyl dodržen zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

S pozdravem

Ing. Miroslav Vrba, MPA
vedoucí odboru vnitra a krajský živnostenský úřad