Výnos ministra kultury České socialistické republiky č. 15 106/69-II/2
Prohlášení historického jádra města Nového Města nad Metují za památkovou rezervaci. Obecní úřad obce s rozšířenou působností: NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ
15 106/69-II/2
Výnos
ministra kultury České socialistické republiky
ze dne 3. prosince 1969
o prohlášení historického jádra města
Nového Města nad Metují za památkovou rezervaci
V dohodě s ministry plánování, výstavby a techniky, financí a ostatními vedoucími účastněných ústředních orgánů
prohlašuji
historické jádro města Nového Města nad Metují podle § 4 odst. 1 zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách,
za památkovou rezervaci.
Účelem prohlášení historického jádra města Nového Města nad Metují za památkovou rezervaci je zabezpečit tomuto celku zvýšenou ochranu, jakožto zcela ojedinělému souboru jednotně řízené renesanční výstavby města, významného příkladu raně renesančního urbanismu, hmotného dokladu neobyčejně pokrokové sociologické skladby v období pozdní gotiky a posléze i jako souboru vysokých hodnot estetických, a zajistit uplatňování péče o jeho zachování, konzervaci a obnovu v rámci socialistické výstavby tak, aby jako organická součást nového životního prostředí sloužil kulturním a hospodářským potřebám.
Čl.1.
(1) Obvod památkové rezervace v Novém Městě nad Metují se vymezuje hranicí, která sleduje obvodovou zeď zámeckého parku, hranice parcel č. 1996/1, 1998, 2000, 2001, 33 a probíhá středem ulice Pod hradbami, vyúsťujíce u čp. 80 B v ulici Pod Zázvorkou, prochází náměstím Republiky a zpět k obvodové zdi zámeckého parku.
(2) Předmětem památkové péče v rezervaci jsou:
a) vybrané nemovité kulturní památky uvedené v příloze A. k tomuto výnosu;
b) ostatní nemovité kulturní památky uvedené v příloze B. k tomuto výnosu;
c) prostorová a hmotná skladba na celém území památkové rezervace;
d) ostatní objekty dotvářející sídlištní aglomeraci města Nového Města nad Metují, s nimiž z hlediska zájmů památkové péče lze v závažných, podstatně objekt měnících úpravách, nakládat pouze v dohodě s orgány památkové péče.
(3) Obvod rezervace a všechny chráněné památkové objekty se vyznačí v hlavním výkresu směrného územního plánu města a dále ve všech dílčích plánech, jimiž se řídí výstavba města, a zaznamenává se také v mapových a evidenčních (písemných) operátech.
Čl.2.
Pro stavební činnost v památkové rezervaci v Novém Městě nad Metují stanovím tyto podmínky:
a) veškeré úpravy nemovitých kulturních památek musí být provedeny se zřetelem k trvalému zabezpečení jejich hmotné podstaty, přiměřenému společenskému využití a k dalšímu zhodnocování jejich výtvarných a dokumentárních funkcí;
b) nové stavby, úpravy nechráněných staveb, úpravy terénní, parkové a jiné mohou být provedeny pouze s ohledem k památkové povaze rezervace a k jejímu kulturně politickému programu;
c) výstavba v rezervaci zachovává a upravuje, popř. obnovuje hlavní historické prostory a soubory budov, především hlavní prostor náměstí, obvodovou komunikaci při hradebním okruhu zároveň s asanací dvorních přístaveb, zámecký areál se zahradou a hradební systém;
d) nová výstavba v obvodu rezervace nesmí porušovat daný historický a výtvarný charakter rezervace a musí být hodnotným výrazem soudobé architektonické tvorby;
e) veřejné osvětlení a reklamní zařízení musí být v souladu s architektonickým výrazem historického prostředí.
Čl.3
Tento výnos nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1970.
Ministr:
Dr. Miloslav Brůžek, CSc. v.r.
Příl.A
Seznam
vybraných nemovitých kulturních památek v památkové rezervaci v
Novém Městě nad Metují
1. čp. 1A - státní zámek: Nejstarší část kolem roku 1501 stavěna jako podélná budova se čtyřmi nárožními válcovými věžemi. Z této stavby zachovány obvodové zdi dnešního jižního křídla a válcová jihozápadní věž. Přestavěn v čtyřkřídlý renesanční zámek po r. 1527, průčelí upraveno kolem roku 1580 a znovu překryto raně barokním průčelím C. Luragha v l. 1655-1661 a severní a východní křídla částečně barokizována. Novodobě upraven v l. 1909 až 1911 D. Jurkovičem. Kaple vestavěna do východního křídla před r. 1660, na klenbě nástěnné malby od F. Harovníka, štuková dekorace od G. B. Bianca, obojí z let 1657-1660. K zámeckému areálu přísluší zámecká zahrada a park, před zámkem galerie drobných barokních plastik.
2. čp. 2A - bývalá úřednická budova - renesanční z doby kolem roku 1580, upravená raně barokně kolem r. 1660 a novodobě v letech 1909-1911.
3. čp. 3A - dům připomínán v archívních pramenech k r. 1510, sklepy gotické, přední část před r. 1536, upravován r. 1586, barokně přestavován po požárech r. 1639 a 1699. Dispozice přízemí a I. patra ovlivněna radikální klasicistní přestavbou. Obnoven v l. 1951-1954. Dům tvoří koncový článek severní fronty náměstí směrem k zámku.
4. čp. 4A - o objektu je první zmínka k r. 1505, raně renesanční výstavba domu po roku 1528, barokní úpravy zejména okolo r. 1680 a v 1. čtvrti 18. století. Upraven v l. 1951 až 1954.
5. čp. 5A - dům archívně dokumentován od r. 1505. Ke gotické fázi patří nepochybně sklepy. Raně renesanční výstavba okolo r. 1533. V zadní části je zajímavá dvojice valeně klenutých komor. Vstupní síň se schodištěm z pozdější renesanční etapy. Dům obnoven po požárech v 17. století. Klasicistní úpravy v I. patře. Dnešní vzhled po obnově z l. 1951-1954.
6. čp. 6A - dům doložen již při prodeji r. 1505. Rozvrh přízemí, polopatra a částečně patra patří raně renesanční výstavbě, sklepy mohou být ještě pozdně gotické. Pozoruhodná je zadní komora s trámovým stropem a kamenným záklopem. Předsíň zaklenuta v mladší renesanční etapě. Dům rekonstruován v r. 1953.
7. čp. 7A - uváděn v pramenech k r. 1507, přední část sklepů gotická, z raně renesanční výstavby kromě průčelí je nepochybně valená klenutá komora, ostatní klenuté prostory přízemí až z konce 16. století. Klenby I. patra dokládají klasicistní přestavbu a úpravy z 19. století. Průčelí obnoveno r. 1953.
8. čp. 8A - připomíná se k r. 1507, sklepy gotické, raně renesanční výstavbě patří kromě průčelí zadní část domu, kde je komora s trámovým stropem a kamenným záklopem. Přední část až z 2. poloviny 16. století. Radikálnější přestavba klasicistní. Průčelí upraveno v roce 1953.
9. čp. 9A - doložen k r. 1507, býv. radnice, nejstarší část tvoří sklepy, radnice vystavěna po r. 1535, v přední části novodobě upravena. Objekt rekonstruován v l. 1951 až 1954. Radnice zakončuje na východní straně blok severní fronty náměstí a uplatňuje se v hmotové skladbě okolní zástavby.
10. čp. 10A - původní strážný dům v souvislosti s opevněním a věží Zázvorkou. Po r. 1535 vystavěn jako šatlava za budovou radnice. Barokně upravován a uvnitř přestavěn v pol. 19. stol. V r. 1954 adaptován k obytnému účelu.
11. čp. 15A - zmiňován již k r. 1508, sklepy gotického původu, vystavěn po požáru před rokem 1538. V r. 1548 byl rozdělen stavebně na dnešní čp. 15 a čp. 16. Klenby předního traktu vloženy dodatečně, zřejmě ke konci 17. stol. Klasicistní změny v přízemí a patře.
12. čp. 16A - připomínán k r. 1508, vznikl po pernštejnské renesanční výstavbě rozdělením v r. 1548. Barokně upravován ke konci 17. stol. a po ohni r. 1725, z té doby úprava průčelí a štít. Pozdní klasicismu přeřešil dispozici přízemí a I. patra.
13. čp. 17A - dům archívně doložen až r. 1525 (protože neměnil majitele), z gotické výstavby oba sklepy. Rozvrh přední části přízemí raně renesanční, klenby předního traktu z mladší renesanční etapy, zadní trakt barokně upravován. Z r. 1868 přestavba I. patra. Průčelí se zbytky renesančních maleb.
14. čp. 19A - uváděn v pramenech k r. 1507. Raně renesanční dispozice z hlavní fáze výstavby po r. 1529 doplněna vestavěním raně barokních a klasicistních kleneb. R. 1865 byl dům pronikavě adaptován v I. patře včetně průčelní zdi.
15. čp. 20A - dům zmiňován již r. 1507. V tomto objektu vypukl v r. 1526 požár, který zničil celé město. Gotické zřejmě sklepy, obnoven renesančně mezi r. 1531-1536. O rok později je zmínka o stavbě průčelí. Klenby v přízemí snad až z druhé renesanční etapy. Zadní trakt z 2. poloviny 17. století. Klasicistní přestavba I. patra v 1. pol. 19. stol. Štít pozdně barokní.
16. čp. 21A - zmiňován k r. 1509, zadní sklep gotický, po požáru přistoupeno záhy ke stavbě, v r. 1532 již stál. Portál v přízemí s letopočtem r. 1531. Dodatečně připojeno loubí a štíty, z nichž zachovány význačné části. Převážná většina kleneb v přízemí a patře z mladší renesanční fáze, zadní trakt upravován po požáru r. 1639.
17. čp. 22A - dům uváděn k r. 1507, sklepy částečně gotického původu. Raně renesanční výstavbě patří přední část domu s podloubím, v zadní části objekt upravován v 2. polovině 18. století a v r. 1874. První poschodí klasicistně přestavěno a upraveno v r. 1926. Průčelí novodobě se zbytky renesančních štítů.
18. čp. 23A - dům archívně doložen k r. 1507, oba sklepy gotické. Obnovován záhy po požáru r. 1526, předek přistavěn dodatečně za pernštejnské výstavby r. 1532-1534. Přední část domu raně renesanční. Zadní díl doznal změn barokními úpravami v 17. a 18. století. Barokně upravovaný štít v podstatě zachovaný. Objekt přestavován ve 3. čtvrti 19. stol. hlavně v patře.
19. čp. 24A - zmínka v pramenech k r. 1507, po požáru obnovován přímo pernštejnskou vrchností a dokončen r. 1535. Velká prostorná síň a prostory v předním traktu s klenbami z konce 16. století. Dům radikálně přestavěn v zadní polovině a I. poschodí v r. 1870. V té době odstraněna dvojice štítů, novodobá úprava fasády z r. 1936.
20. čp. 25A - býv. masné krámy, dnes Městský národní výbor. Topografie tohoto prostoru je ve svých začátcích po vzniku města nejasná. Před požárem zde stála řada 4 až 6 domů. Kamenný sklep je pozůstatkem prvotní gotické výstavby. Dnešní stavba z mladší renesanční fáze z r. 1591. V přízemí byly masné krámy, v I. patře škola. V r. 1825 zvýšen zadní díl o 2. patro, později sneseny 3 štíty do náměstí. V r. 1864 vyzdviženo 2. poschodí v přední části budovy. R. 1893 adaptován objekt pro městský úřad.
21. čp. 26A - zmiňován poprvé roku 1539, jako zadní dům čp. 24 přistaven k pozdně gotické baště, opevnění v l. 1536-1539. Tomuto období patří základní organismus domu v přízemí i patře. Z 2. čtvrtiny 18. století malby v okenních špaletách I. p. V r. 1970-1961 byl objekt obnoven pro archív
22. čp. 27A - zmínka o domu z r. 1509. Dům prodělal složitý vývoj, spolu s čp. 28A tvořil budovu děkanství. Postaven zřejmě až za pernštejnské přestavby po r. 1532. Rozvrh budovy ovlivněn prodloužením kostela o prostor se střední podporou. Hloubka domů č. 27 a 28 navazuje na šířku kostela. Oba objekty spojeny a přebudovány a zvýšeny o patro v l. 1867-1869.
23. čp. 29A - záznam o domu z r. 1507, sklep gotický, objekt po požáru postaven do r. 1537 - z té doby rozvrh přední části přízemí a průčelí s loubím, renesanční klenby mladší. Barokně upravován ke konci 17. století. V r. 1814 posunuto zadní průčelí do dvora, v té době zřejmě zaklenut nově zadní trakt. Dispozice I. patra upravena v 2. pol. 19. století.
24. čp. 32A - doložen k r. 1507, nárožní dům v bloku. Gotické jsou sklepy druhého suterénu, dům po požáru postaven do r. 1536, zřejmě ve dvou etapách -později připojeno loubí a štíty. Klenby v přízemí mladší (snad až raně barokní). V průčelí novodobě upraveném zbytky renesanční členění.
25. čp. 37A - dům uváděn k r. 1508, má zajímavé gotické sklepy, renesanční výstavba kolem r. 1535. K původní raně renesanční dispozici patří zřejmě zadní část domu, střední část přestavována v 17. stol. po požárech. Přestavba r. 1888, kdy bylo zřízeno nové podloubí a vyzdviženo nové I. patro.
26. čp. 38A - archívní zpráva o domě z r. 1505 - směrem k tomu čp. 39 byla úzká ulička, raně renesanční výstavba a přestavby v průběhu 16. století vytvořily významný reprezentativní objekt. Ačkoli po požáru roku 1639 objekt velmi zpustl, barokní úpravy nejsou patrné. Velká přestavba po požáru r. 1888, kdy bylo vyzdviženo nově celé I. patro a průčelí.
27. čp. 39A - uváděn již k r. 1505, z původní výstavby města rozlehlé gotické sklepy. Dům rozestavěn po požáru r. 1526 ještě před pernštejnskou úpravou jednotného průčelí. Po požáru r. 1639 spolu s čp. 40 úplně zpustl (nejvíce poškozený dům ve městě). Obnovu domu k r. 1688 dokládá dispozice přízemí předního traktu a rozvrh I. patra. Po požáru r. 1888 upraveno I. patro a obě průčelní zdi domu.
28. čp. 42A - zmiňován k r. 1508, sklepy mají výrazně gotický charakter. Raně renesanční dispozice s renesančními klenbami prodloužena v zadní části o barokní přístavbu. Dům prodělal přestavbu po požáru roku 1888, kdy bylo vyzdviženo nově průčelí s loubím a přeměněna dispozice I. patra.
29. čp. 43A - archívně doložen r. 1508, zadní sklep gotický, přední renesanční. Rozvrh domu z raně renesanční výstavby po požáru r. 1526, renesanční klenby z mladší stavební fáze. Po požáru r. 1639 byl dům barokizován a přestavován po r. 1888.
30. čp. 45A - první bezpečná archívní zpráva až z roku 1574. Zástavba na severním konci bloku není tedy zcela jasná. Kamenné přední sklepy patří původnímu gotickému objektu. Renesanční dům postaven v 80. letech 16. století a opatřen sgrafitovou výzdobou. Bohatý renesanční štít snesen po požáru r. 1888. Na stavební úpravy z konce 19. století navazuje přístavba při bočním průčelí z r. 1934.
31. Farní kostel. Z pozdně gotické stavby z let 1513 až 1522 zachovány jen obvodové zdi. Věž přistavěna kolem r. 1530. R. 1558 kostel prodloužen, vestavěny empory a sklenut. Po požáru r. 1639 vyzdvižen nový krov.
32. Mariánský sloup: barokní z roku 1696.
33. Trojičný sloup: barokní z roku 1718.
34. Socha sv. Václava: barokní z první čtvrti 18. století.
35. Socha sv.
36. Městské opevnění: Hlavní opevnění postaveno po roce 1501. Mělo jednoduchou hradbu se šesti půlválcovými baštami. Na východní a jihovýchodní straně bylo zesíleno hradbou parkánovou. Zachováno kolem celého města v nestejné výši. Brány byly dvě Krajská a Horská. Obě zbořeny roku 1878 a 1905. U Krajské brány zachována věž Zázvorka z r. 1501 a částečně barbakán. Polygonální bašta na severozápadní straně města pernštejnská z doby po roce 1532.
Příl.B
Seznam
ostatních nemovitých kulturních památek v památkové rezervaci v
Novém Městě nad Metují
1. čp. 11A - raně barokní novostavba z let 1652 až 1660 upravená v letech 1909-1911.
2. čp. 13A - místopisná situace před požárem r. 1526 byla jiná než dnes. Gotický dům, z něhož jsou zachovány sklepy, byl asi řadový oproti dnešní situaci, kdy zakončuje blok. Podle pramenů byl i tento objekt za pernštejnské výstavby zakončen štítem řešeným podle jednotného konceptu náměstí. Dům radikálně přestavěn několikrát v průběhu 19. století.
3. čp. 14A - gotické sklepy odchylné od dispozice objektu dokládají jinou situaci před ohněm r. 1526. Renesanční výstavba probíhala po r. 1529. V předním traktu klenby z mladší renesanční fáze, změny v dispozičním řešení zřejmě barokní.
4. čp. 28A - archívně doložen z r. 1509, sklepy zřejmě gotické, loubí a obvodové zdivo renesanční. Spolu s čp. 27A vystavěn jako děkanství po r. 1532. Objekt radikálně přestavěn v letech 1867-1869 v přízemí i I. patře a zvýšen o druhé patro.
5. čp. 30A - zmínka domu r. 1517, sklepy zčásti gotické, obnovován ihned po požáru roku 1526 a r. 528 již stál. Podloubí se štítem připojeno zřejmě dodatečně za pernštejnské výstavby. Průčelí s fragmentem raně renesančního štítu. Zadní a střední část domu přestavěn v pol. 19. století.
6. čp. 31A - archívní zpráva o objektu z r. 1507. Z původní zástavby zřejmě gotické sklepy. Stavba domu záhy po požáru r. 1526. Na vstupním portálu je letopočet 1534 - patrně dokončení. Teprve potom došlo k výstavbě podloubí a jednotícího pernštejnského průčelí. Raně renesanční je i klenba síně. R. 1870 byl dům radikálně adaptován ve střední a zadní části.
7. čp. 34A - zmiňován poprvé r. 1520 - jako stojící, snad jediný z domů, který neutrpěl podstatně při požáru 1526, velká přestavba do r. 1549. Západní stranu tvoří hradba, sklepy pozdně gotické, dispozice přízemí patrně renesanční, barokní přestavbu dokládají dřevěné stropy. Do organismu domu zasáhla přestavba v souvislosti se zbořením Horské brány v r. 1905, k níž objekt přiléhal. Tehdy vyzdviženo nové jižní průčelí.
8. čp. 35A - dům doložen z r. 1507, vzhledem k své koncové poloze v bloku měl poněkud odlišný vývoj. Gotické jsou patrně jen sklepy. Renesanční objekt založen bez podloubí jako dvojtrakt, prodělal několik stavebních etap a neměl snad ani typizovaný štít. Podloubí přistavěno dodatečně (barokní nebo snad až raně klasicistní). Pronikavá přestavba z r. 1861 dala výraz fasádě.
9. čp. 36A - dům doložen z r. 1507, z původní stavby gotický sklep. Stavěn po ohni r. 1526 a teprve v další raně renesanční fázi provedeno hlavní průčelí, nepochybně se štítem. Přestavován v II. pol. 17. století (po požáru r. 1639). Velká přestavba po roce 1888 vytvořila dnešní uspořádání dispozice přízemí a I. patra a dala výraz fasádě.
10. čp. 30A - zmiňován již k r. 1505, sklep gotický. Z raně renesanční výstavby mezi léta 1531-1535 část zadního traktu a střední zeď v přední části. Po požáru r. 1639 úplně zničen (spolu s čp. 39). Barokní úprava z 80. let 17. stol. přeřešila přední i zdaní část domu a I. patro. Úpravy klasicistní a podstatná přestavba po požáru r. 1888, kdy bylo provedeno nové průčelí.
11. čp. 44A - archívně doloženo, že po požáru roku 1526 zde bylo nezastavěné městiště až do r. 1575. Záhy potom proběhla výstavba domu, sklepy gotického původu. Pozdně renesanční stavba byla ozdobena v průčelí sgrafitem. Po ohni r. 1888 se přestavba omezila na zrušení štítu a přeorientování střechy.
Horské předměstí:
12. čp. 1C - klasicistní dům s pravidelnou dispozicí, v přízemí zaklenut plackami, postavený po r. 1840.
13. čp. 5C - roubený dům na vysoké podezdívce, v přední části trámové stropy, v zadní segmentové klenby. Domek barokního původu z počátku 18. století.
14. Socha světce v kanovnickém rouchu, pozdně barokní kolem r. 1750 (u kostela).