Poslední aktualizace: 28.1.2009 15:06

Obsah

• I. Integrovaný záchranný systém
• II. Krizové řízení
• III. Krizový stav
• IV. Orgány krizového řízení
• V. Krizový plán

I. Integrovaný záchranný systém

Abychom plně pochopili institut krizového řízení, je třeba začít s vysvětlením pojmu Integrovaný záchranný systém (IZS):

Legislativní zakotvení IZS je v zákoně č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému. Další podzákonnou normou je vyhláška č. 328/2001 Sb., která upravuje konkrétní činnost složek IZS na místě zásahu.

Základní složky při běžných zásazích, tzv. „všeobecných opatřeních", na svých úrovních fungují samostatně dle vlastních legislativních norem. (Zákon o HZS, zákon o Policii ČR ...)

Základními složkami IZS jsou Hasičský záchranný sbor ČR (HZS) a jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje, zdravotnická záchranná služba a Policie ČR.

Integrovaným záchranným systémem rozumíme koordinovaný postup těchto složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací, tedy společný postup dvou a více složek tohoto systému při provádění tzv. „společných opatření" na základě zákona 239. Zde již mohou být do systému zapojeny i tzv. „ostatní složky IZS", jako jsou např. Záchranné výcvikové základny AČR, Český červený kříž, obecní policie, hygienické stanice, veterinární správy a podobně. V podstatě záleží na druhu mimořádné situace a způsobu jejího řešení, jaká složka, či organizace bude využita.

Už v této fázi však mohou být činné i orgány krizového řízení v podobě aktivovaných krizových štábů, aby koordinovaly záchranné a likvidační práce.

A tím se dostáváme k hlavnímu tématu a to je krizové řízení

II. Krizové řízení

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) nám říká, že „krizové řízení je souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností, prováděných v souvislosti s řešením krizové situace".

Pomůžeme-li si vojenskou terminologií, úroveň všeobecných opatření můžeme nazvat úrovní taktickou, společná opatření jsou pak na úrovni operační a třetí fáze, fáze krizových opatření, kdy se zapojují orgány krizového řízení, je úrovní strategickou.

Orgány krizového řízení nám specifikuje hlava II zákona 240. Všeobecně se jedná především o orgány veřejné správy, vládou počínaje a orgány obce konče.

Vrátíme-li se ke specifikaci krizového řízení, můžeme k jednotlivým bodům říci následující:

• analýza a vyhodnocení rizik
  z odborného hlediska ji převážně zabezpečují zainteresované složky IZS - jak základní, tak ostatní - a orgány veřejné správy
   
• v oblasti plánování
  se na základě vyhodnocení rizik ujednocují postupy, jak tato rizika eliminovat a v případě, že dojde k naplnění těchto rizik, jak čelit nastalé situaci
   
• organizování
  tato fáze je hranicí mezi přípravou a prováděním protikrizových opatření.
  • v rámci plánování se jedná o předběžné vyhodnocení a ustanovení sil a prostředků v takové síle, která je adekvátní našim požadavkům na řešení předpokládaných krizových situací
  • v rámci realizace je to praktická organizace nasazení těchto sil a prostředků v míře, jakou vyžaduje aktuální situace
• realizace
  - k tomu už snad ani není nutné dodávat, že se jedná o praktické provedení veškerých naplánovaných postupů s jediným cílem, a tím je především ochrana a záchrana lidských životů, zdraví a majetku a nastolení fungování alespoň základních podmínek pro život.
   
• kontrola
  patří ke každé řídící činnosti, měla by být přítomna v obou fázích činnosti krizového managementu – jak přípravné, tak realizační.

III. Krizový stav

Hovoříme zde o „krizových situacích". Z hlediska legislativy se jedná o stav, kdy jsou v praktické činnosti orgány krizového řízení a realizují opatření k eliminaci této situace.

Pro potřeby „civilních" krizových situací jsou legislativně upraveny tzv. krizové stavy, vyhlašované buď orgány KŘ, nebo jejich představiteli. Známe tři:

Stav ohrožení státu vyhlašuje dle ústavního zákona č. 110/1998 Sb. Parlament ČR na návrh vlády, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy.

Nouzový stav vyhlašuje taktéž na základě ústavního zákona č. 110/1998 Sb. vláda ČR buď pro celé, nebo část území ČR, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy České republiky nebo ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí na dobu 30 ti dnů. Prodloužit jej lze jen po předchozím souhlasu Poslanecké sněmovny.

Stav nebezpečí vyhlašuje dle zákona č. 240/2000 Sb. hejtman kraje buď pro celé, nebo část území kraje z důvodu živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody, jsou-li ohroženy lidské životy, zdraví, majetek a životní prostředí a toto ohrožení nelze odvrátit běžnou činností správních úřadů a složek IZS. Stav nebezpečí se vyhlašuje na dobu nejvýše 30 ti dnů, prodloužit jej lze jen se souhlasem vlády ČR, která jej taktéž může zrušit.

 

Při vyhlášení jakéhokoli typu krizového stavu mohou být po dobu jeho trvání omezena některá občanská a lidská práva (svoboda pohybu, shromažďování apod.), urychlen legislativní proces aj., aby bylo usnadněn zasahujícím jednotkám IZS a řídícím orgánům proces eliminace krizové situace a zabezpečeny životy a zdraví obyvatelstva, jakož i majetek a ostatní hodnoty.

IV. Orgány krizového řízení

V zákoně 240 jsou specifikovány práva i povinnosti v oblasti krizového managementu. Zaměříme se především na úroveň kraje a obcí.

V přípravné – plánovací - fázi krizových opatření jsou koordinačními orgány této činnosti Bezpečnostní rady (BR), zmiňované v § 24 krizového zákona.

Přesné složení, způsob ustanovení a jednací řád těchto rad stanoví Nařízení vlády 462/2000 Sb. Všeobecně můžeme říci, že BR se skládá ze zástupců veřejné správy a složek IZS.

Bezpečnostní rada kraje je ustanovena ze zákona v každém kraji. Má nejvíce 10 členů, které jmenuje hejtman.

Bezpečnostní rada obce je ustanovena na základě určení příslušné obce, jako obce, která má rozpracovat část krizového plánu kraje. Toto určuje HZS kraje.

V současné době jsou v Královéhradeckém kraji takto určeny obce s rozšířenou působností. Zákon 240/2000 Sb. ovšem tento pojem nezná a operuje pouze s pojmem „určená obec" podle § 15 zákona. Určenou obcí podle krizového zákona se tedy může stát jakákoli obec bez ohledu na její přenesenou působnost výkonu státní správy.

Bezpečnostní rada určené obce má nejvíce 8 členů, které jmenuje starosta.

Ve fázi provádění krizových opatření, v době krizového stavu, popř. když je o to na základě zákona 239 o IZS předseda příslušné BR při mimořádné situaci požádán, vznikají jako hlavní orgány KŘ krizové štáby (KŠ).

Základ každého krizového štábu na úrovni obce a kraje tvoří právě jeho Bezpečnostní rada. Všeobecně můžeme hovořit o struktuře KŠ jako o jádru, tvořeném BR, ke kterému se připojují odborné pracovní skupiny pro zabezpečení činnosti štábu a koordinaci nasazovaných sil a přizvaní odborníci a složky z oblastí, kterých se krizová situace dotýká.

V. Krizový plán

Na základě novelizace zákona 240 se zpracovává již pouze krizový plán kraje a subjekty, které jsou v tomto plánu zařazeny – tedy právnické i fyzické osoby, ale i správní úřady – zpracovávají tzv. plán krizové připravenosti.

Struktura krizového plánu kraje, tedy z jakých hlavních dokumentů se skládá:

• Za prvé jsou to Typové plány, které mají v gesci jednotlivá ministerstva a jsou v podstatě teoretickým vytipováním možných krizových situací. Na základě analýzy území si každý kraj určí, které okruhy z těchto typových plánů se ho týkají.
• Operační plány jsou rozpracováním plánů typových a obsahují postupy řešení té které krizové situace.
• Plán nezbytných dodávek je zpracováván na základě zákona 241/2000 Sb. o hospodářských opatřeních pro krizové stavy.
• Havarijní plán kraje obsahuje konkrétní postupy složek IZS při jednotlivých zásazích. Tyto se jimi řídí i při tzv. všeobecných i společných opatřeních, tedy i v době, kdy není vyhlášen krizový stav.

Dále jsou zde plány hospodářské mobilizace pro případ válečného nebezpečí, plány akceschopnosti jednotlivých složek, plán spojení apod. Nejedná se tedy o jakousi jednolitou složku, ale KP je v podstatě soubor výše uvedených dokumentů a to jak v písemné, tak i elektronické podobě.

Ve smyslu Zákona č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) v platném znění byl Krizový plán Královéhradeckého kraje zpracován v průběhu roku 2004. Na jeho zpracování se podílely všechny zainteresované složky Integrovaného záchranného systému. Schválen Bezpečnostní radou Královéhradeckého kraje byl dne 7.12. 2004.