Přijeďte do východních Čech za loutkami, čerstvým přírůstkem na seznamu UNESCO

2. 12. 2016

Východočeské loutkářství, to je fenomén, který bude hlavním tématem propagace cestovního ruchu Královéhradeckého kraje v roce 2017. Nejen, že má loutkářství ve východních Čechách dlouholetou tradici, ale jeho význam pro Českou republiku a Slovenskou republiku dokazuje i včerejší zápis do Reprezentativního seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO.

Přijeďte do východních Čech za loutkami, čerstvým přírůstkem na seznamu UNESCO

Královéhradecký kraj ve spolupráci s dalšími subjekty dlouho usiloval o zápis východočeského lidového loutkářství na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Vážíme si toho, že se české a slovenské loutkářství dostalo pod mezinárodní ochranu tradic hned vedle vesnických masopustních obchůzek a masek na Hlinecku nebo jízdy králů na Slovácku. A konec konců, v Královéhradeckém kraji můžeme najít samotné kořeny této tradice. Historicky první prokázaný český loutkář Jan Jiří Brát se totiž narodil ve Studnici u Náchoda a jedno z prvních doložených představení se hrálo už v roce 1697 na Kuksu,“ řekl hejtman Královéhradeckého kraje Jiří Štěpán.

Samotné východočeské loutkářství bylo v prosinci 2012 z rozhodnutí tehdejší ministryně kultury Aleny Hanákové zapsáno do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR.

V příštím roce bude Královéhradecký kraj spolu s Pardubickým krajem propagovat téma Tradice východočeského loutkářství i v oblasti cestovního ruchu. Zúčastní se tak se společnou expozicí v designu loutkářství veletrhů v Brně, Praze i v Hradci Králové.

V této souvislosti kraj vydal kalendář na rok 2017 Příběh loutky i CD MP3 Když jsem vandroval, muzika hrála, na kterém Jan Dvořák (dlouholetý ředitel Divadla DRAK) vzpomíná na své loutkářské putování životem. Také vyjde propagační brožura o východočeském loutkářství nebo publikace Cesty loutek a bude uspořádána putovní výstava o tomto fenoménu.

12 „NEJ“ východočeského loutkářství

  • První historicky doložený český loutkář Jan Jiří Brát (1724–1805) – ze Studnice u Náchoda. Zakladatel rodinné dynastie loutkářů křižujících v 18. a 19. století Evropu.
  • Legendární loutkář Matěj Kopecký, o víc než generaci mladší než J. J. Brát; narodil se v Libčanech u Hradce Králové.
  • Nejstarší opisy her českých loutkových divadel z konce 18. století – dochovaly se zásluhou kočovných loutkářů Meissnerů z Nové Paky.
  • Suchardovská škola – věhlasná řezbářská dílna rodu Suchardů v Nové Pace; nejvýznamnější tvůrce marionet pro zdejší, ale i další loutkáře.
  • První doložená hra pro neprofesionální loutkové divadlo – masopustní fraška Koš (1838) pro zámecké divadlo v Litomyšli z pera M. D. Rettigové.
  • Nejdéle souvisle působící loutkářská firma v republice – APAS (Anna Preclíková a synové) v Josefově; vyráběla loutky v letech 1929–2007.
  • Jeden z nejstarších amatérských loutkářských souborů v republice – Kacafírek, Chrudim (od r. 1915)
  • Jeden z nejlepších amatérských loutkářských souborů v Čechách a na Moravě – Céčko, Svitavy (od r. 1970)
  • Mezinárodně proslulé loutkové Divadlo DRAK v Hradci Králové (od r. 1958)
  • Nejoriginálnější mezinárodní divadelní laboratoř – Labyrint Divadla DRAK (od r. 2010); interaktivní herna a anatomie loutkového divadla.
  • První muzeum loutek v republice – Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi (od r. 1972)
  • Nejstarší festival amatérského loutkového divadla na světě – Loutkářská Chrudim (od r. 1951)
Společná česko-slovenská nominace "Loutkářství na Slovensku a v Česku" byla dne 1. prosince 2016 zapsána na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO na 11. zasedání Mezivládního výboru pro zachování nehmotného kulturního dědictví v etiopské Addis Abebě.

Jedná se o velký úspěch projektu, jehož počátky spadají do roku 2012, kdy hejtmani Královéhradeckého kraje a Pardubického kraje z iniciativy Sdružení pro podporu tradic východočeského loutkářství společně nominovali "Východočeské loutkářství" na Seznam nemateriálních statků tradiční a lidové kultury České republiky. Následný zájem odborné i laické veřejnosti vyvolal diskuzi o možné nominaci na reprezentativní seznam UNESCO. Nejdříve však musela být splněna podmínka zápisu českého loutkářství na národní seznam. Aby se šance na úspěch zvýšily, přijala česká strana nabídku ze Slovenska na předložení společné nominace. Slováci zapsali loutkářství na svůj seznam v roce 2013. Poté, co bylo "České loutkářství - lidové interpretační umění" připravené NIPOSem v roce 2014 zapsáno na národní seznam nemateriálních statků, mohli se ministři kultury obou států dohodnout na společné nominaci českého a slovenského loutkářství na reprezentativní seznam UNESCO. Úspěšným zápisem na tento prestižní seznam byla završena několikaletá intenzivní spolupráce obou zemí provázané blízkými kulturními vazbami.

Východočeské loutkářství bylo v roce 2012 zapsáno na krajský seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury. Loutkářství na Slovensku a v Česku tak doplnilo na seznam UNESCO další české statky zapsané v minulých letech: Slovácký verbuňk (2005), Masopustní obchůzky a masky na Hlinecku (2010), Sokolnictví (2010 – přidružení ČR k nadnárodní nominaci koordinované Spojenými arabskými emiráty) a Jízdy králů na jihovýchodě České republiky (2011).

"Fakt, že jsme úspěšně došli až do cíle, považuji za zázrak. Myslím, že nám z komediantského nebe držel palce "guru" východočeských loutkářů Jan Dvořák (bývalý ředitel Divadla Drak). Ostatně i k jeho poctě jsme tuto troufalou myšlenku původně iniciovali,“ uvedla jednatelka Spolku pro podporu tradic českého loutkářství Lenka Jaklová.

Text: Královéhradecký kraj a Muzeum východních Čech (Mgr. Martina Vlčková, etnografka )