Královéhradecký kraj

Úvodní stránkaKraj a volené orgányTiskové centrumAktuality

Kraje požadují jednu miliardu korun na mzdy řidičů, podepsaly také memorandum o poskytování předlékařské první pomoci

Poslední aktualizace: 20. 3. 2017

Hejtmani se v Praze shodli, že budou po vládě požadovat jednu miliardu korun na zvýšení mezd řidičů autobusů. Na formě posílení krajských rozpočtů nezáleží. O financování chtějí představitelé krajů jednat s kabinetem Bohuslava Sobotky. Vláda před časem odmítla kompromisní řešení dát regionům na silnice II. a III. tříd čtyři miliardy korun, schválila o miliardu méně. Podle hejtmanů je rovněž třeba najít systémové řešení tak, aby se neopakovala situace, kdy ministři rozhodnou o zvýšení mezd a neřeknou, jak to udělat, ani kde na to vzít. Aktuálně panují obavy například z chystaného zvýšení mezd zaměstnanců v kultuře či sociálních pracovníků. Kraje také podepsaly s hasiči a záchranáři memorandum o předlékařské první pomoci. Záchrana lidských životů by tak měla být rychlejší a jednodušší.

Kraje požadují od vlády jednu miliardu korun na mzdy řidičů autobusů, podepsaly také memorandum o poskytování předlékařské první pomoci

Je nám jedno, jakou formou peníze do krajských rozpočtů na zvýšení mezd řidičů dostaneme. Mohou přijít jako účelová dotace nebo prostřednictvím programu Státního fondu dopravní infrastruktury na opravy silnic 2. a 3. tříd,“ říká předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová a dodává: „Řešit musíme také rozhodnutí vlády o zvýšení mezd kulturních a sociálních pracovníků, o 9 %, resp. o 5 %. Což pro rozpočty krajů znamená, že 1,64 miliardy korun bude chybět jinde. I zde zvažujeme, že vládu požádáme o kompenzace.“

Situace se mzdami řidičů autobusů vedla k tomu, že dopravní odbory vyzvaly tyto zaměstnance ke stávce. A to ve čtyřech krajích: na Vysočině, v Ústeckém, Pardubickém a Jihomoravském kraji. Všechny kraje ale danou věc řeší, například Jihomoravský kraj už o penězích na vyšší mzdy řidičů rozhodl.

V lednu premiér přislíbil, že peníze na vyšší mzdy řidičů autobusů krajům pošle. Kompromisní návrh krajů dát na opravu silnic II. a III. tříd čtyři miliardy korun, které by kompenzovaly náklady regionů na mzdy řidičů, však o měsíc později vláda odmítla a na krajské komunikace schválila miliardy tři. Ty ale na všechny opravy nestačí. Jen Karlovarský kraj by potřeboval čtyři miliardy, podle délky silnic však dostane cca 112 milionů.

Kraje také požadují garance, že dopravci peníze na vyšší mzdy skutečně poukáží řidičům. Kontrolovat danou věc však regiony nemohou, nemají pravomoci vstupovat do vztahu zaměstnanec - zaměstnavatel. Kontroly pracovně-právních vztahů jsou v gesci Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), který spadá pod Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Ministryně Michaela Marksová krajům vzkázala, že se s oblastními inspektoráty začleněnými pod SÚIP mají domluvit individuálně. Dřív přitom MPSV informovalo, že se sám SÚIP na kontroly dopravců v letošním roce zaměří, a to právě v souvislosti se mzdami řidičů autobusů.

Vše je o to složitější, že kraje nemohly finance dopravcům určené na mzdy řidičů navýšit, aniž by změnily smlouvy. Ty byly uzavřené na základě dřívějších veřejných soutěží podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Dodatky k dohodám se musely připravit tak, aby odpovídaly legislativě. Smlouvy proto posuzovalo Ministerstvo pro místní rozvoj, které rovněž navrhlo znění dodatků a vzor smlouvy podle nových tendrů. Kraje jinak postupovat nemohly, s veřejnými penězi musí nakládat účelně, efektivně a hospodárně v souladu s platnými právními předpisy. Celé dění kolem mezd řidičů linkových autobusů mnoho krajů vede k tomu, že zvažují založit si vlastní dopravní podniky.

Kraje požadují od vlády jednu miliardu korun na mzdy řidičů autobusů, podepsaly také memorandum o poskytování předlékařské první pomoci

Kromě financování krajů Asociace krajů ČR (AK ČR) také podepsala memorandum o spolupráci při poskytování předlékařské první pomoci. Je trojstranné, kromě AK ČR ho uzavřelo generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (HZS ČR) a Asociace zdravotnických a záchranných služeb ČR (AZZ ČR). Dokument zjednodušeně říká, že v urgentních život ohrožujících případech, kdy budou síly a prostředky zdravotnické záchranné služby časově nedostupné, bude možné na místo nehody, tragické události, souhrnně: incidentu, kdy jde o život, vyslat hasiče. Budou-li mít potřebný zdravotní výcvik, budou moci poskytnout předlékařskou první pomoc. Tedy pomoc v místě ještě před transportem pacienta do nemocnice. Důvodem je záchrana lidského života, kdy o bytí či nebytí člověka často rozhodují minuty či dokonce vteřiny.

Memorandum umožňuje hasičům a záchranářům ještě užší spolupráci než dosud,“ říká místopředsedkyně Rady Asociace krajů ČR a primátorka hlavního města Prahy Adriana Krnáčová a dodává: „V Praze se nyní snažíme budovat společné výjezdní stanoviště záchranky a hasičů. Jedno stanoviště by se navíc mělo letos začít rekonstruovat v Holešovicích. Všem složkám integrovaného záchranného sboru bych chtěla poděkovat za jejich záslužnou práci. Není totiž důležité, kdo je na místě nehody první, důležité je, aby ten, kdo tam bude, byl schopen poskytnout kvalitní péči.“

Pomoc jednotek požární ochrany bude poskytována vždy na žádost zdravotnické záchranné služby v urgentních případech, kdy to bude třeba,“ říká generální ředitel HZS ČR Drahoslav Ryba a dodává: „A to jednotkami, které jsou k tomu vyškoleny a vybaveny.“

Hasičský záchranný sbor a záchranná služba spolupracují velice úzce a dlouhodobě. Memorandum dalo spolupráci podnětný právní rámec, aby se propojila veškerá legislativa, která se týká zdravotnických záchranných služeb a hasičského záchranného sboru s legislativou o integrovaném záchranném systému,“ říká prezident AZZ ČR Marek Slabý a dodává: „Nejde o to, že by někdo někoho nahrazoval, ale síť záchranných služeb bude doplněna širší sítí hasičských posádek. Těch, co umí a mohou pomoci, tedy bude podstatně více a pomoc tak bude rychlejší a jednodušší.“

Poskytnutí plánované první pomoci na vyžádání vychází ze zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě a vyhlášky č. 240/2012 Sb., kterou se provádí zákon o zdravotnické záchranné službě. Poskytnutí plánované pomoci jednotkou je zásahem při záchranných pracích podle zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně.

Zdroj: Asociace krajů

Autor: Dan Lechmann