Hlavním problémem je absence rámcové smlouvy, shrnuje náměstek Cabicar přeshraniční spolupráci krajské záchranné služby
Zachraňovat umí, ale nesmějí – taková je dnes situace na česko-polských hranicích, kde zdravotnické záchranné služby obou zemí limituje neexistující mezistátní smlouva. Ta by měla zajistit především legálnost zásahů i vzájemnou výpomoc mezi zdravotnickými záchranáři. Česká republika přitom takovou smlouvu už v minulosti uzavřela s Německem i Rakouskem.
„Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje patří mezi evropskou špičku. Ročně hlásí na padesát tisíc výjezdů s úspěšností resuscitací větší než je v Evropě obvyklé. Při zásazích vždy bojují s časem. Na hranicích s našimi polskými sousedy ale také s byrokracií, která znemožňuje zasahovat na území mimo Českou republiku,“ řekl Aleš Cabicar, náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje pro gesci zdravotnictví, který se minulý týden zúčastnil konference v polské Szklarske Porebe v rámci projektu ‚Jak zachraňujete u vás?‘. Ten si dává za cíl provozně propojit záchranné služby obou zemí.
„Hlavním problémem je absence rámcové smlouvy mezi Českem a Polskem, která by nastavila jasná pravidla spolupráce podobně, jako to činí smlouva s Německem, kterou vláda uzavřela v roce 2013. Ve chvíli, kdy bude existovat takováto smlouva, mohou jednat záchranné služby na obou stranách státních hranic,“ dodal Cabicar s tím, že hodlá vyzvat Ministerstvo zdravotnictví ČR, aby podepsání smlouvy s polskou stranou urychlilo.
Výhodou takovéto spolupráce by byla zejména možnost výjezdu nejbližší posádky ZZS k občanům v příhraničních okresech či k turistům pohybujících se v oblasti česko-polských hranic.
„Doletová doba vrtulníku letecké záchranné služby z Hradce Králové na státní hranici s Polskem je do dvaceti minut. Mezistátní smlouva nám dovolí legálně zasahovat na druhé straně hranice a naopak a navzájem si pomáhat. Pacient může být posléze předán do nejbližšího zdravotnického zařízení v jeho domovském státě,“ sdělil ředitel Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje Libor Seneta s tím, že záchranářům by smlouva rovněž umožnila vzájemně spolupracovat v případě mimořádných událostí s velkým počtem zraněných, a tím i využívat kapacity sousedního státu.
Bez existence této smlouvy nemůže ZZS legálně poskytovat jakékoliv zdravotní služby na území jiného státu než na území ČR. Rámcovou smlouvu Česká republika uzavřela kromě Německa také s Rakouskem. Využívá ji například Jihočeský kraj, který díky tomu uzavřel dílčí smlouvu s Dolním Rakouskem, Horním Rakouskem a Bavorskem. V případě Královéhradeckého kraje by partnerem bylo Dolnoslezské vojvodství.