Expedice Monoxylon III úspěšně doplula do cíle na Krétě

10. 6. 2019 Autor: Lukáš Vaníček

Členové experimentální archeologické expedice ze Všestar posunuli hranice poznání historie zase o kus dál. Na vlastní kůži potvrdili, že lidé před osmi tisíci lety dokázali překonávat vzdálenosti mezi ostrovy v Egejském moři na primitivních dřevěných lodích. Posádka urazila z Řecka na Krétu trasu dlouhou 418,5 kilometru.

Expedice Monoxylon III úspěšně doplula do cíle na Krétě

„Gratuluji členům expedice Monoxylon III k úspěšnému zakončení jejich cesty z Řecka na Krétu. Plout ve vydlabaném kmenu stromu po moři vyžaduje pořádnou porci odvahy a touhy po dobrodružství. Děkuji experimentálním archeologům a jmenovitě docentu Radomíru Tichému, za jeho zápal a touhu ověřovat vědecké hypotézy na vlastní kůži. Jejich expedice posunula naše poznání historie zase o kus dál,“ uvedl hejtman Královéhradeckého kraje Jiří Štěpán

Smyslem expedice Monoxylon III bylo prakticky ověřit teorii o šíření raných zemědělských kultur ve Středomoří. Experimentální archeologové pod vedením královéhradeckého archeologa Radomíra Tichého proto postavili monoxylon, 9,5 metru dlouhý člun o váze 1,3 tuny, který vypálili a vydlabali z jednoho kusu dřeva. Jeho předlohou se stalo 8000 let staré neolitické plavidlo, které bylo v roce 1994 objeveno v jezeře Bracciano u Říma. Královéhradecký kraj na zdárný průběh expedice přispěl dotací ve výši 95 tisíc korun.

Za pomocí pádel a občas i jednoduché plachty archeologové vypluli z jižního pobřeží Řecka na jih s cílem dorazit až na Krétu. Expedici tvořilo 20 pádlařů, kapitán a dokumentarista. Posádky se ve dřevěném člunu střídaly a neolitické plavidlo doprovázela moderní loď s lodivodem. Trasu neujeli najednou, to by veslařům brzy došly síly. Posádka místo tohopomyslně „skákala“ z jednoho ostrůvku v Egejském moři na druhý, plula v bezpečném dosahu jejich pobřeží a ukrývala se v zátočinách před silným větrem. Z řeckých pláží pluli na ostrov Makronisos, z něj na Keu a pokračovali dál.

„Ráno jsme vypluli za mírného vánku. Po prvním střídání jsme rozvinuli plachtu – vál svěží zadní vítr. Loď plula výborně rychlostí přes 7 km/hod. Asi v polovině vzdálenosti mezi ostrovy se vítr změnil na boční a velmi zesílil. Zvedly se metrové vlny. Bylo nutné rychle svinout plachtu a korigovat kurz proti větru. Ke konci vítr utichal a úspěšně jsme dopluli do zátoky na ostrově Kinthos,“ popisují členové expedice přeplutí volného moře mezi ostrovy Kea a Kinthos.

100 kilometrů na moři v kuse

Největší výzvu však pro mořeplavce představovala předposlední etapa z ostrova Santorini na Diův ostrov, které jsou od sebe vzdálené 110 kilometrů. Posádka dřevěného člunu vzdorovala větru a vlnám 28 hodin a poté se vyčerpaná, ale šťastná vylodila na plážích Diova ostrova. Po odpočinku to na Krétu už bylo jen kousek.

Právě tato stokilometrová etapa představovala významné testování plavebních možností primitivního dřevěného plavidla. „Ustavili jsme nový světový rekord v jízdě monoxylem přes otevřené moře,“ žertují experimentální archeologové. Každopádně stokilometrová vzdálenost totiž mohla na jiných místech ve Středomoří hrát podstatnou roli při posuzování šíření zemědělství. Tedy když to šlo ze Santorini na Krétu, proč by to nebylo možné takto doplout na Kypr nebo přeplout Jaderské moře?

Expedice Monoxylon III úspěšně doplula do cíle na Krétě

Monoxylon s českými mořeplavci úspěšně přistál na pláži Karteros v neděli 9. června. Výběr místa nebyl náhodný. Na pláži ležící východně od letiště v Heraklionu na Krétě totiž pravděpodobně stál v době bronzové mínojský přístav Amnissos.

Expedice Monoxylon III navazuje na předchozí dvě výpravy, které se uskutečnily v letech 1995 a 1998. Jejich duchovním otcem je královéhradecký archeolog a učitel na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové Radomír Tichý, který je také ředitelem Archeoparku pravěku ve Všestarech u Hradce Králové. Zřizovatelem

Pokračování úspěšných pokusů

Expedice Monoxylon I, která se uskutečnila v září 1995, testovala možnost námořní plavby z Blízkého východu na řeckou pevninu. Šest metrů dlouhý člun vydlabaný z topolu a opatřený bočním plovákem urazil během této expedice trasu dlouhou 290 kilometrů. Dokázal bez problémů přepravit posádku devíti lidí a poskytnout prostor pro přepravu dalšího nákladu.

Člun byl původně osazen stěžněm s ráhnovou plachtou, jenže výrazně snižoval stabilitu lodi a plachtu mohli mořeplavci použít jen tehdy, pokud vál vítr přímo do zad. Na bok plavidla proto přidělali plovák. Člun tak sice byl stabilnější, jenže výrazně pomalejší a neustále se stáčel na stranu plováku.

Expedice Monoxylon II se uskutečnila na přelomu srpna a září roku 1998. Cílem bylo prakticky vyzkoušet příbřežní námořní plavbu na monoxylu podél pobřeží Itálie, Francie, Španělska a Portugalska.

Trasa výpravy by od Messinské úžiny mezi Itálií a Sicílií a portugalským Lisabonem měřila odhadem 3500 kilometrů. Členové expedice ale tolik času neměli, proto cestu rozdělili na několik částí, které urazili na moři, a mezi nimi se přesouvali i s monoxylonem po souši. Úseky plavby ale vybrali tak, aby kopírovaly oblasti významných archeologických lokalit. V průběhu měsíce na moři pak posádky v rámci expedice Monoxylon II upádlovaly více než 780 km.

Foto: Facebook Expedice Monoxylon III, Honza Bartoň