Betlemářství patří na seznam tradiční lidové kultury Královéhradeckého kraje

5. 11. 2019 Autor: Martina Svatoňová

Rada kraje rozhodla o zápisu Betlemářství na krajský Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Královéhradeckého kraje. Nositelem statku a zaštiťující organizací je Třebechovické muzeum betlémů. Kulturní statky, které jsou na krajském seznamu, lze nominovat na republikový seznam tradiční lidové kultury.

„V našem kraji máme spousty aktivních betlémářů, kteří jsou součástí živé tradiční lidové kultury. Vyřezávají figurky nejen ze dřeva, ale betlémy vytvářejí z různých materiálů a pomocí dalších technologií, například paličkování, šití, výroba z kamínků, skla, slaného těsta či z kukuřičného šustí. Zápisem na krajský seznam kulturních statků chceme rozvíjet a podporovat tuto řemeslnou tradici v našem regionu,“ říká náměstkyně Martina Berdychová, do jejíž gesce spadá oblast kultury. Zapsaný statek je vymezen hranicemi Královéhradeckého kraje, ve kterém se nachází několik tradičních betlemářských oblastí: Krkonoše a Podkrkonoší, Královédvorsko, Náchodsko, Broumovsko a oblast Orlických hor.

„Betlemářství můžeme označit jako vysoce reprezentativní fenomén nejen na úrovni Královéhradeckého kraje, ale i jako fenomén, který přesahuje za hranice naší republiky,“ doplňuje náměstkyně Berdychová.

Do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury, který byl zřízen v roce 2011, je k 4. listopadu 2019 zapsáno Východočeské loutkářství, Tradice generačního předávání krajkářství ve Vamberku a Betlemářství. Vedením seznamu je pověřeno Muzeum východních Čech v Hradci Králové.

Na území České republiky sdružuje tvůrce betlémů České sdružení přátel betlémů. Sdružení udržuje a rozvíjí betlemářskou tradici, provádí dokumentační činnost historické i současné betlemářské tvorby. Prostřednictvím regionálních poboček rozšiřuje obecné povědomí o této živé tradici. Jedna z nich se nachází v Hradci Králové. Odborným garantem tradice betlemářství nejen v Královéhradeckém kraji je Třebechovické muzeum betlémů, které mimo jiné zajišťuje dokumentaci statických a mechanických betlémů z tradičních betlemářských oblastí.

Nejsilnější tradici mělo řezbářství v Orlických horách a Krkonoších, kde je nejvíce známá výroba vyřezávaných dřevěných betlémů zhotovených tradičně ze dřeva. Nejznámější je třebechovický Proboštův betlém, který byl v roce 1999 prohlášen za národní kulturní památku a dále Utzův mechanický betlém v Olešnici v Orlických horách.

Betlémy, jejich tvorba a stavění jsou součástí křesťanské tradice. Srozumitelnou formou pomáhaly šířit základy křesťanské víry mezi široké vrstvy obyvatelstva. Na českém území byl první betlém postaven v roce 1562 v jezuitském kostele sv. Klimenta v Praze. Reformy Marie Terezie a Josefa II. ve druhé polovině 18. století vedly k zákazu stavění betlémů v kostelech na celém území rakouské monarchie. Tento zákaz paradoxně pomohl rozvoji výroby a stavění betlémů a tradice se postupně přenášela do domácností. Začaly se utvářet betlemářské oblasti, které se od sebe lišily technologií výroby betlémů i vzhledem jednotlivých figur. K největšímu rozkvětu betlemářství došlo v průběhu 19. století a na počátku 20. století. Betlemářská tvorba byla převážně založena na rodinné tradici a předávala se z generace na generaci. Současná podoba betlemářské tradice spočívá především v osobnostech nynějších tvůrců, kteří ji svou invencí stále rozvíjejí.